Americe chybějí zdroje

29.06.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Ceny zemního plynu a benzinu v Americe stoupají a vypadá to, že se trh dodavatele ještě nějakou dobu udrží

Ceny zemního plynu a benzinu v Americe stoupají a vypadá to, že se trh dodavatele ještě nějakou dobu udrží.

Na Ameriku přichází velká plynová krize, tvrdí Mark Papa, šéf americké energetické společnosti EOG. Rozhořčení američtí řidiči, platící rekordní ceny za benzin, si zřejmě myslí, že krize již přišla. Ale trh zemním plynem už není jen ve vleku kolísajících cen ropy. Ačkoliv si toho mimo sektor zatím všiml jen málokdo, ceny zemního plynu se ve Spojených státech loni vyšplhaly prudce nahoru (viz graf). Vzestup překvapil dokonce starousedlíky v oboru. Až do poloviny devadesátých let bylo na trhu k dispozici tolik zemního plynu, že nabídka trvale převyšovala poptávku. Ceny byly nízké a obchodní marže malé.

Minulost je v nenávratnu

To už dávno neplatí. Nabídka klesá. Takřka všechen zemní plyn spotřebovávaný ve Spojených státech pochází z domácích zdrojů nebo ze sousední Kanady. Mnohé z těžebních polí se blíží vyčerpání. Ron Denhardt z konzultační firmy WEFA, která poskytuje poradenství v oboru, se domnívá, že se dynamika poklesu těžby amerických pobřežních nalezišť v poslední době zrychlila z méně než 20 % na hodně přes 40 %. Což také znamená, že firmy investující do nových těžebních zařízení získávaj

í menší množství plynu.

Poptávka mezitím šplhá k nebesům. Přetížená energetická síť v Americe každoročně sténá pod nápory vln horkého počasí jako v nedávné minulosti, kdy vedra v Kalifornii vyřadila z provozu dodávku elektřiny v Silicon Valley, a poptávka po energiích dále roste. Dramatický pokrok, ke kterému došlo před časem v technologickém vývoji plynových turbín, znamenal zlevnění výroby elektřiny v elektrárnách spalujících zemní plyn ve srovnání s jejich konkurenty stojícími na jiných palivech a vyúst

il ve stav, kdy téměř všechny nové elektrárny užívají toto ekologické palivo. Společnost GE, která je předním výrobcem plynových turbín, má zakázky na několik let dopředu.

Na plyn se dnes navíc nahlíží jako na zelené palivo. Jeho spalováním vzniká méně skleníkových plynů než v případě jiných fosilních paliv, zvláště uhlí (i když v Americe se stále více než polovina elektrické energie produkuje v elektrárnách spalujících uhlí). Nedávné útoky Agentury pro ochranu ovzduší (EPA) na staré elektrárny spalující u

hlí na středozápadě USA posílily další úprk k plynu.

Vysoké ceny, snižující se těžba

Ceny zemního plynu pravděpodobně zůstanou vysoké také kvůli poklesu zásob plynu. Bývá běžné, že firmy skladují určité množství plynu, aby ho prodaly v chladných zimních měsících. Letos se však zásoby plynu snížily a analytikové odvětví říkají, že se jeho nedostatek ještě prohloubí. Jedním z důvodů jsou vysoké ceny. Firmy nedokáží odolávat silnému pokušení vysokých cen a prodávají i plyn, který by za jiných podmínek zřejmě

uschovaly jako rezervu. Dalším důvodem je, jak říká Denhardt, snižující se výtěžnost polí, která již neudrží tempo s poptávkou a výsledkem je prostě menší přebytek ke skladování.

Pro většinu komoditních trhů je typické, že šplhající ceny nakonec přinesou přizpůsobení nabídky nebo poptávky. Plyn ovšem není běžným zbožím, manipulace s ním je obtížná a skladování i doprava jsou nákladné. Na rozdíl od ropy, kterou lze dopravovat v čemkoli počínaje kanystrem a konče gigantickými tankery, plyn obvykle vyžaduje n

áročné plynovody, které musejí být položené od vrtné soupravy až k domovům spotřebitelů.

Z těchto důvodů nemůže jen tak dojít k obvyklé reakci, jakou vyvolávají vysoké ceny na trzích jiných komodit, tedy že se jejich dodavatelé přeorientují na zdroje s nízkými cenami. Výjimkou je zkapalněný plyn, ale to je tak nákladný postup, že se dnes uplatňuje pouze u méně než procenta amerického plynu. Je však možné, že se to změní. William McCormick, šéf společnosti CMG Energy, která provozuje největší zásobník tekut

ého plynu v Americe, říká, že cena plynu musí převýšit 3 dolary za milion britských tepelných jednotek, aby se jeho dovoz ekonomicky vyplatil. Je si jist, že ceny plynu zůstanou nad touto úrovní, a proto chce zvýšit rozměr zásobníku své firmy o třetinu. Počítá s tím, že by se dovozy tekutého plynu mohly za čas podílet čtyřmi až pěti procenty na celkové americké nabídce.

Trh dodavatele zůstává

Z toho všeho vyplývá, že mohou přijít ještě vyšší ceny. Někteří odborníci se obávají, že by ceny mohly vyšplhat na kdysi nemyslitelnou výši šesti dolarů za milion britských tepelných jednotek. "Pokud k tomu dojde," vyjadřuje zneklidnění Paul Portney z prestižního výzkumného střediska Resources for the Future, "asi by do toho pak vstoupila federální vláda, jako se to st

alo v sedmdesátých letech, a regulovala by, kdo může spotřebovávat plyn (řekněme vlastníci domů a veřejné služby) a kdo nemůže (třeba průmysl)."

Alternativní možností, kterou popisuje Mark Papa, je, že pouhá vzácnost plynu by mohla stlačit poptávku dolů. Nebo v horším případě ji vytlačit. Papa poukazuje na nedávný odchod firmy vyrábějící čpavek, jehož produkce je náročná na spotřebu energií, na Trinidad (země s hojností zemního plynu), a trvá na tom, že na řadě je chemický průmysl. Společnost pana Papy a d

alší lobbují u vlády za povolení těžby na federálních pozemcích a pobřežních nalezištích, na která se nevztahují omezení. Také by přivítali daňové subvence na průzkum. Ale pro tuto chvíli se zdá, že američtí politikové na taková volání neslyší, protože jsou příliš zaměstnáni dalšími "plynovými" krizemi. Zemní plyn bude ještě nějaký čas trhem dodavatele.

Zdroj: Ekonom 26/2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU