Zvýšená ochrana věřitelů a společníků

Nejrozsáhlejší změny doznala úprava obchodních společností. Cílem je především posílit ochranu věřitelů a společníků, zvýšit transparentnost vztahů uvnitř obchodních společností

- zneužití jak většiny, tak menšiny hlasů ve společnosti,

- jakékoli jednání, jehož cílem je zneužívajícím způsobem znevýhodnit některého ze společníků.

V souvislosti se založením obchodní společnosti nová právní úprava ukládá, aby společenská smlouva ve společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové společnosti měly formu notářského zápisu. Jde o promítnutí článku 10 První směrnice Rady v oblasti práva společností č. 68/151/EHS z 9. 3. 1968 o koordinaci ustanovení k ochraně zájmů společníků a tře-tích osob. Tento článek požaduje, aby zakladatelské dokumenty a stanovy uvedených společností měly formu veřejné listiny.

S

NAMÍSTO JMĚNÍ KAPITÁL

Dosavadní pojem "základní jmění" se nahrazuje pojmem "základní kapitál". Tuto na první pohled poněkud samoúčelnou změnu odůvodňuje důvodová zpráva terminologií předpisů ES o účetnictví, kdy "základní kapitál není totiž jenom pojmem právním, ale především pojmem účetním".

V upřesněné definici základního kapitálu se výslovně stanoví, že společník se účastní na základním kapitálu vkladem do základního kapitálu, takže vklad do základního kapitálu vyjadřuje podíl společníka na základním kapitálu. Definice je dále doplněna o ustanovení, podle něhož základní kapitál je součástí vlastního kapitálu. Výslovně se uvádí, že základní kapitál musí být vyjádřen v jednotkách české měny.

Vzhledem k tomu, že i v komanditní společnosti jsou povinné vklady komanditistů do základního kapitálu, rozšířila novela povinnost vytvářet základní kapitál také na tento typ obchodní společnosti. V této souvislosti se upravuje odlišně - podle typu obchodní společnosti - otázka zápisu výše základního kapitálu do obchodního rejstříku:

U společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti se výše základního kapitálu zapisuje vždy.

U komanditní společnosti se výše základního kapitálu do obchodního rejstříku nezapisuje.

VKLAD SPOLEČNÍKA

Novelou dochází k upřesnění vkladu společníka jako majetkové hodnoty, jíž plní svou vkladovou povinnost. Podle dosavadní úpravy se vklad zavazuje vložit společník, který se jím bude podílet na výsledku podnikání společnosti. Nepřesnost této úpravy spočívá jednak v tom, že možnost převzít závazek ke splacení vkladu by měla mít i osoba, která ještě není společníkem, jednak v tom, že účelem splacení vkladu není ani tak podílet se na výsledku podnikání společnosti, jako spíš nabýt nebo zvýšit účast společníka na společnosti. Na základě tohoto přístupu pojem "vklad společníka" tvoří následující znaky:

- jedná se o souhrn peněžních prostředků a jiných penězi ocenitelných hodnot,

- určitá osoba se zavazuje tyto prostředky a hodnoty vložit do společnosti,

- účelem je nabytí nebo zvýšení účasti na společnosti.

NEPENĚŽITÉ HODNOTY

Upřesňuje se rovněž předmět nepeněžitého vkladu. Podle článku 7 Druhé směrnice Rady v oblasti práva společností č. 77/91/EHS ze dne 13. 12. 1976 musí být zjistitel-ná hospodářská hodnota předmětu vkladu. V tomto ohledu obchodní zákoník v dosavadním znění pouze stanovil, že předmětem nepeněžitého vkladu může být pouze taková penězi ocenitelná hodnota, kterou může společnost hospodářsky využít. Po novele ale už stanoví, že majetek tvořící nepeněžitý vklad musí splňovat souběžně dva požadavky:

1. hospodářská

2. majetek může společnost hospodářsky využít, a to ve vztahu k předmětu podnikání.

Současně se zakazují vklady, které spočívají v závazcích, ať již na provedení prací, nebo na poskytnutí služeb

Dochází dále k řešení situace, kdy nepeněžitý vklad se sice považuje za splacený, avšak předmět vkladu se nestal majetkem společnosti. Dosavadní úprava se vztahovala pouze na případy, kdy předmětem nepeněžitého vkladu byla věc. Obdobná situace však může nastat i u jiných majetkových hodnot. Proto zákon po novele ukládá vkladateli povinnost, aby v případě, kdy majetkové právo k předmětu nepeněžitého vkladu na společnost nepřejde, ačkoli vklad se považuje za splacený, zaplatil hodnotu nepeněžitého vkladu

Podle článku 10 cit. Druhé směrnice musí být předmět nepeněžitého vkladu oceněn nezávislým znalcem, který je jmenován nebo připuštěn k ocenění nepeněžitého vkladu správním orgánem nebo soudem. Zatímco dosavadní úprava ponechávala na společnosti, resp. na vkladateli, aby si sám zvolil znalce, jenž prov

Nová úprava řeší rovněž výkladový problém, který vznikal v případech, kdy obchodní zákoník vyžaduje, aby nepeněžitý vklad byl oceněn dvěma znalci. Spor vznikal zejména v tom, zda postačí jeden společný posudek zpracovaný dvěma znalci, anebo zda musí jít o dva samostatné znalecké posudky. Napříště budou zásadně zpracovávat dva znalci jeden společný posudek.

Vzhledem k tomu, že dosavadní limit jednoho milionu korun byl natolik nízký, že většina nepeněžitých vkladů musela být oceňována dvěma znalci, zvyšuje se limit pro požadavek ocenění vkladu dvěma znalci na 10 milionů korun.

PŘED VZNIKEM SPOLEČNOSTI

Upřesňuje se dále ustanovení upravující přechod na společnost majetkových práv, která se zapisují do zvláštních evidencí v případech, kdy tato evidence má konstitutivní charakter (ke změně vlastníka dochází teprve zápisem práva do příslušné evidence). Dosavadní právní úprava řešila pouze pr

Novela doplnila obchodní zákoník o úpravu okamžiku, od kterého je nepeněžitý vklad považován za splacený, v případech, kdy je předmětem vkladu jiná majetková hodnota, než je nemovitost. V tomto směru zákon stanoví následující pravidla:

Předmětem nepeněžitého vkladu je věc movitá. Vklad je splacen předáním věci správci vkladu. Avšak společenská nebo zakladatelská smlouva, popř. zakladatelská listina mohou tuto otázku upravit jinak.

Ostatní nepeněžité vklady (kromě nemovitostí a movitých věcí). Vklad je splacen uzavřením zvláštní písemné smlouvy o vkladu mezi vkladatelem a společností, přičemž jménem společnosti tuto smlouvu uzavírá správce vkladu. Zákon v této souvislosti požaduje, aby daná smlouva zajišťovala dohled správce nad plněním do vzniku společnosti.

U některých typů vkladu stanoví zákon doplňující požadav

- je-li vkladem know-how, vyžaduje i předání dokumentace, v níž je tato majetková hodnota zachycena,

- je-li vkladem podnik (jeho část), vyžaduje se i předání tohoto podniku (jeho části) správci vkladu.

Novelizovaný obchodní zákoník výslovně řeší dosud různě vykládanou otázku, komu náležejí plody a užitky ze splaceného vkladu. V souladu s dosud převažujícím názorem je tato otázka upravena tak, že plody a užitky přecházejí vznikem společnosti na společnost. Správce vkladu je tudíž povinen vydat předmět vkladu i s plody a užitky, které zatím přinesl, společnosti. Pokud společnost nevznikne, je správce vkladu povinen vrátit předmět vkladu spolu s plody a užitky vkladateli.

Změkčení ve prospěch správce vkladu doznala dosavadní úprava ručení správce, který vydal písemné prohlášení o splacení vkladu. Dosud ručil správce všem věřitelům společnosti po celou dobu její existence a do celkové výše všech dluhů společnosti. V souladu s obvyklou úpravou v členských státech EU se nově stanoví, že správce vkladu ručí za závazky společnosti jen do výše rozdílu mezi částkou, o níž potvrzení vydal, a částkou, která byla skutečně splacena. Toto ručení je přitom časově omezené na dobu pěti let od vzniku společnosti.

PODÍL SPOLEČNÍKA

Podíl společníka ve společnosti je po novele definován jako majetková hodnota, která představuje jednak účast společníka na společnosti, jednak práva a povinnosti, které z této účasti pro společníka vyplývají. Ocenění podílu se řídí mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnos

Podíl však může být oceněn i jinak, pokud tak stanoví zákon. Příkladem je právo na vypořádání (vypořádací podíl), které společníkovi vznikne, jestliže k zániku jeho účasti ve společnosti dojde jiným způsobem, než je převod podílu. V takovém případě není výše vypořádacího podílu zjišťována primárně z hodnoty čistého obchodního majetku, ale z vlastního kapitálu společnosti. Hodnota čistého obchodního majetku se zde použije pouze za předpokladu, že tak výslovně stanoví společens

JEDNÁNÍ JMÉNEM SPOLEČNOSTI

Ustanovení, které řeší otázku, kdo jedná jménem společnosti v období mezi jejím založením a vznikem, je uvedeno do souladu s požadavky První směrnice. Výslovně se stanoví, že ten, kdo v tomto období jedná jménem společnosti, je z tohoto jednání zavázán.

Upřesnění doznala rovněž úprava přechodu na společnost závazku převzatého osobou jednající jménem společnosti. Dosavadní úprava tuto otázku vymezovala tak, že k přechodu závazků ze zavázané osoby na společnost okamžikem jejího vzniku došlo, pokud je společnost do tří měsíců neodmítla. Novelou byl zvolen jiný přístup - v případě, že společníci, popř. příslušný orgán společnosti jednání jménem společnosti, k nimž došlo před jejím vznikem, schválí, a to do tří měsíců od v

Zdroj: Ekonom 26/2000