Názory na výhodnost zaměstnavatelských penzijních systémů se liší. Zatímco stát je propaguje, zaměstnavatelé váhají.
Dobrovolnost programů. Dostupnost pro všechny zaměstnance. Neziskový způsob provádění. Pevná pravidla kontroly. To byly hlavní důvody, proč sociálnědemokratická vláda zahájila již krátce po svém nástupu práce na přípravě zaměstnavatelských penzijních fondů. Jak plyne z dokumentu Hlavní principy zaměstnaneckého penzijního připojištění, který vláda nedávno schválila, pro zřizování těchto fondů hovoří následující fakta: penzijní připojištění se státním příspěvkem na základě individuálních smluv mezi občany a fondy vytváří doplňkové důchodové příjmy velmi nákladnou formou obchodních aktivit navzájem si konkurujících akciových společností."Účastník penzijního připojištění se musí o výnos z investování vlastních úspor dělit s vlastníky penzijního fondu a nemá možnost spolurozhodovat, natož ovlivňovat investiční nebo provozní správu. Nemá také dostatečné informace o nákladech fondu, a tudíž má malou možnost kontrolovat jeho h
ospodaření a posuzovat efektivitu své investice," uvádí Vít Samek z ČSOB, jeden z autorů uvedeného dokumentu.Jak je to ve světě
Zaměstnavatelsky sponzorované penzijní fondy působí v řadě států EU. Například ve Velké Británii vzniklo doplňkové zaměstnanecké zabezpečení vzhledem k poměrně nízké úrovni státního zabezpečení na základě značných daňových úlev. V Německu bylo cílem nestátního zabezpečení přidat další prostředky ke státní penzi ve výši zhruba 40 až 45 % posledního výdělku.
Vzhledem k velkému počtu účastníků jsou velmi rozšířené a efektivní odvětvové penzijní fondy. Fondy jednoho zaměstnavatele nabývají v Evropě na významu s nástupem fúzí, při nichž se často vytvářejí velké penzijní fondy pro zaměstnance nově spojených podniků. V mnoha zemích bývá
pro zaměstnavatele důvodem k založení dobrovolného penzijního fondu nábor a udržení zaměstnanců či skutečnost, že vytvoření penzijního fondu je daňově výhodnější způsob výplaty doplňkových odměn pracovníkům.Naši zaměstnavatelé nesouhlasí
Již během přípravy tohoto v podstatě třetího pilíře důchodového systému se ozýval nesouhlas ze strany zaměstnavatelů. "Převážná většina jich nebude mít zájem pracně zřizovat a provozovat vlastní penzijní fond," uvádí Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopra
vy, a dodává: "Nezájem bude jistě podpořen i obavami zaměstnanců ukládat peníze v zaměstnaneckém penzijním fondu zvláště, když dochází ke krachům řady podniků."O dobrovolnosti se dá rovněž pochybovat, tvrdí zaměstnavatelé. V návrhu se uvádí, že "systém bude založen na dobrovolném vstupu", a to oboustranně. V praxi by ovšem zaměstnavatel měl být ve své finanční účasti striktně vázán na výši příspěvku zaměstnance, když musí přispívat minimálně 50 % platby, kterou si zaměstnanec zvolí. Vstup zaměstnance je přitom sice dobrovolný, ale okamžikem jeho vstupu je účast zaměstnavatele povinná. Nedodržování plateb zaměstnavatele by mělo být sankcionováno.
Navíc v návrhu je striktně zakázáno nakupovat akcie zřizovatele a společností, kde má zřizovatel vyšší podíl než 5 %. Limity podílů jednotlivých druhů investičních aktivit by měly být stanovovány podzákonnou normou, kterou lze průběžně měnit. Smyslem limitů ale může být pouze rámcové vymezení prostoru pro investování, nikoliv jeho průběžné upravování. "Pokud ovšem
nejsme přesvědčeni, že státní úředník je moudřejším investorem než kvalifikovaný správce investic," tvrdí Z. Liška.Diskutabilní je i vyloučení možnosti investovat do společností zaměstnavatele. Fond by měl být samostatnou právnickou osobou, která si pro investování najímá kvalifikovaného správce. Ten by měl umět odhadnout výnosnost investice a její spolehlivost. Kapitálové účasti se krom toho často mění, takže bez stanovení časových limitů je takové opatření téměř neudržitelné. Právě držení akcií zakladat
ele fondu může přitom představovat kvalitní investici z hlediska výnosů i stability.V neprospěch těchto fondů hovoří i možnost výplaty naspořených a zhodnocených prostředků až v době odchodu do důchodu. Hlavní námitkou však je, zda naše země má dostatek kvalifikovaných odborníků, kteří by byli schopni efektivně zhodnotit prostředky účastníků, a zda se zaměstnanecké penzijní připojištění nestane snadným terčem podvodníků. Zkušenosti mnohých investičních fondů, bank či družstevních záložen jsou v tomto směr
u varující. Není nutné je opakovat u zaměstnavatelského penzijního připojištění.Zdroj: Ekonom 26/2000
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
Znalci klasických aut a veteránů, předveďte se. Poznáte vybraná auta v našem kvízu?
