Odvětví stavějící na informačních technologiích zvyšují výkon americké ekonomiky o sto miliard dolarů ročně. Třetí svět však tažení tzv. nové ekonomiky spíše jen přihlíží. Letos očekávaný světový hospodářský růst 3,5 procenta je nejvyšší od roku 1996 a druhý největší za poslední dvě dekády. Táhnou ho, jak po řadě dřívějších prognóz potvrzuje včera zveřejněný Světový hospodářský a sociální přehled Organizace spojených národů pro rok 2000, Spojené státy. Těží
zejména z obrovského předstihu v oblasti informačních technologií, které tvoří fundament tzv. nové ekonomiky, v níž se robustní růst spojuje netradičně s nízkou inflací a malou nezaměstnaností. Tyto sektory zvyšují výkon amerického hospodářství odhadem o sto miliard dolarů, sdělil včera agentuře Reuters spoluautor přehledu Ian Kinniburgh.Masívní prosazování informačních technologií zjevně výrazně pomohlo světovému hospodářství vzpamatovat se z krizové druhé poloviny 90. let. Jeho současný vzestup může být dlouhotrvající díky potenciálu, který lze velice rychle mobilizovat. Přínosy elektronického obchodování s koncovým klientem (B2C, viz tabulku) se nedají srovnávat s možnostmi mezifiremního obchodu (B2B). Ve Spojených státech se podle studie společnosti G
oldman Sachs dá při firemních nákupech ušetřit v leteckém, papírenském, ocelářském a chemickém průmyslu až desetina, v dopravě pětina a v lesnictví dokonce čtvrtina nákladů. Nadprůměrné úspory se rýsují v tradičním strojírenství (22 %) a výrobě elektronických součástek (až dvě pětiny). Lékařská péče je naproti tomu dosti racionalizovaná (potenciál úspor činí jen pět procent), kdežto odvětví life science (farmaceutika, genové technologie apod.) mohou díky elektronickému obchodování snížit vstupní náklady o plnou pětinu.Hospodářské využití internetu tvořící základnu elektronického obchodování urychluje stoupající bezpečnost provozu sítě sítí i lokálních sítí a domovských stránek. V devětadvaceti zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) stoupl podíl tzv. bezpečných serverů na 95 procent a jejich počet se za rok mezi loňským a letošním dubnem zvýšil téměř na dvojnásobek. Počet uživatelů internetu se v nejvyspělejších zemích planety jen za druhé pololetí uplynulého roku zvětšil více než o tř
etinu na 70 miliónů dolarů, konstatuje analýza společnosti Internet Software Consortium. Letos v květnu jich podle čerstvějších údajů firmy Telcordia bylo už 88 miliónů.Naprostou jedničkou jsou Spojené státy (160 uživatelů na tisíc obyvatel) následované se čtvrtinovým odstupem Finskem a dále Islandem, Norskem a Kanadou. Česká republika je v tomto žebříčku jedenadvacátá (10 na tisíc obyvatel) a dotahuje se na dvacáté Maďarsko, když za ní se řadí Španělsko, Itálie, Jižní Korea, Portugalsko, Řecko, Polsko,
Mexiko a Turecko.Třetí svět však současnému vítěznému tažení nové ekonomiky víceméně přihlíží. Studie OSN spatřuje příčinu v obtížně uskutečnitelném transferu nejnovějších informačních technologií do chudých zemí. Vyjadřuje sice naději, že i tamní obyvatelé se dočkají jejich přínosů, bližší termíny však neuvádí. Vše tak nasvědčuje tomu, že deklarované snahy zainteresovaných institucí, zejména Světové banky, zastavit rozevírání nůžek mezi nejbohatšími a chudými, zůstanou v nejbližších letech spíše jen zbož
nými přáními.Zdroj: HN z 4. 7. 2000