I když ekonomika USA vysílá protikladné signály, většina analytiků se shoduje v tom, že se její tempo zpomaluje. Americké podniky najaly v červnu méně zaměstnanců než se očekávalo, takže se zdá, že šesté zdražení peněz zbrzdilo dosud prudce se rozvíjející největší světovou ekonomiku. Jak včera napsala agentura Bloomberg, nezaměstnanost přesto klesla na čtyři procenta. Ještě před několika roky se soudilo, že snížení tohoto ukazatele pod šest procent vyvolá
vá inflační tlaky. Dnes to zatím neplatí.Podniky v USA přijaly v červnu 206 tisíc nových pracovních sil. To je sice více než v květnu, kdy to bylo 165 tisíc, ale méně než 250 tisíc, jak předvídala většina analytiků. Přesto je tento červnový index nejnižší za posledních čtyři a půl roku.
Jak uvádí americké ministerstvo práce, průměrná hodinová mzda pracujících se v červnu zvedla o 0,4 procenta. Je tedy vyšší než v květnu, kdy její přírůstek činil jen 0,1 procenta. Cena práce nadále představuje asi dvě třetiny podnikových nákladů. Analytici pokládají tyto statistické údaje za další známku, že se americké hospodářství mírně zpomaluje. I když výroba zpracovatelského průmyslu i v červnu vzrostla, byl to nejnižší přírůstek za posledních 17 měsíců, jak uvádí Národní sdružení prodejců.
Většina oceláren například počítá se snížením své výroby, neboť předpokládá pokles poptávky, a to zejména z odvětví výroby lodí, vagónů a podobných nákladných zařízení. Přitom však ještě v květnu vzrostl objem objednávek pro zpracovatelský průmysl, a to dokonce nejvíce od konce roku 1992. Prodej v americké maloobchodní síti v červnu sice vzrostl v ročním přepočtu o 3,4 procenta, je to nicméně nejnižší růst za poslední tři roky. I když jednotlivé indexy poskytují o vývoji americké ekonomiky často protikladné signály, je již zřejmě jisté, že šestinásobné zvýšení úrokových sazeb ústřední bankou (Fed) za poslední rok začalo konečně působit.
Zdroj: HN z 10. 07. 2000