Přitáhnout do země co nejvíce zahraničních investorů, zrovnoprávnit všechny formy vlastnictví a vytvořit celostátní informační systém o firmách a podnikatelích. To jsou tři hlavní pilíře hospodářské a průmyslové politiky vlády z jejího dva roky starého programového prohlášení. Splnit se podařilo kabinetu část zadání a sami ekonomičtí ministři přiznávají, že na některé ze slibů se vůbec nedostane.
ZAMĚSTNANCI NEDOSTANOU AKCIE
Předvolební rétorika vzala zasvé zejména ve vztahu k nastartování nových forem vlastnictví. Zemanův kabinet považoval za jeden ze stěžejních bodů své hospodářské politiky potřebu vytvořit zaměstnanecké formy vlastnictví podniků. Po vzoru zejména americké ekonomiky chtěla sociální demokracie zajistit přecho
d některých podniků do rukou jejich pracovníků. "Vláda navrhne zákon o daňové podpoře zaměstnaneckého vlastnictví akcií v akciových společnostech," píše se v programovém prohlášení. S návrhem příslušného zákona však kabinet nepřišel a z jeho iniciativy si zatím zaměstnanci k akciím firem nepomohli.Přitom ještě loni na podzim vláda uvažovala, že ve dvou velkých firmách určených k privatizaci - v Českém Telecomu a v Českých Radiokomunikacích - nabídne zaměstnancům jedno procento akcií. Nakonec se však privatizační projekty přepracovaly a stát zřejmě bude celé své akciové podíly prodávat ve veřejné soutěži. " Je to metoda, při které stát vydělá nejvíce," řekl k tomu nedávno náměstek ministra financí Jan Mládek. I premiér Miloš Zeman přiznal, že vzhledem k velk
ým potížím ekonomiky již není metoda pro deje firem zaměstnancům aktu ální. "Podniky vychudly, byly vykradeny. Podkapitalizované firmy nemohou najet na systém zaměstnaneckého vlastnictví, na který mohly najet ještě na začátku devadesátých let. Jediná cesta pro zemi jsou proto zahraniční investice," sdělil minulý týden Zeman.ZAHRANIČNÍ INVESTOŘI DRŽÍ EKONOMIKU
Právě příliv zahraničních investorů je tím, čím se vláda sociální demokracie chlubí nejčastěji. Faktem však zůstává, že systém investičních pobídek zahájila již předchozí vláda Josefa Tošovského a ta nynější je prohloubila. Přesto ekonomové přístup sociálních demokratů oceňují. Investoři se totiž stávají páteří ekonomiky. "V roce 2003 by se 33 firem, které přišly do země od vzniku systému investičn
ích pobídek, mělo podílet pěti procenty na hrubém domácím produktu," řekl šéf vládní agentury Czechinvest Martin Jahn.Vláda si rovněž dala za cíl zprůhlednit systém státních podpor a garancí. To podle ekonomů částečně plní tím, že slučuje transformační instituce, na druhou stranu efektivita finanční pomoci podnikům je mnohdy sporná. Dohromady kabinet formou garancí, půjček a odpuštění dluhů podnikům přispěl částkou přes 25 miliard korun, část peněz, zejména pro hutní firmy, však byla vynaložena neúčelně a
finance určené k výrobě stáhli věřitelé. Za průhledný naopak ekonomové považují model pomoci firmám formou revitalizace, na jejímž konci bude firma s reálným majitelem.ZLEPŠENÍ SYSTÉMU INFORMACÍ VÁZNE
Vláda si rovněž předsevzala zvýšit průhlednost ekonomického prostředí, a to zejména vytvořením uceleného státního informačního systému. Zavedení systému však provází nedostatek peněz. "Na druhou stranu pomáhá rozvoj internetu, díky kterému se systém přístupu k informacím automaticky zlepšuje," říká ekonom
Josef Kovalovský z ČSOB. Například ministerstvo spravedlnosti nedávno zavedlo kromě veřejného přístupu na internetové stránky obchodního rejstříku i evidenci úpadců.MONOPOLŮM JEŠTĚ NEODZVONILO
Výrazný zásah chystala vláda původně proti přirozeným monopolům, tedy zejména firmám podnikajícím v energetice a v telekomunikacích. Záměrem kabinetu bylo zajistit do roku 2001 systém nezávislých regulátorů obou trhů. V telekomunikacích již začal regulátor fungovat, v energetice však není jisté, zda se klíčovou
instituci, jež bude mít hlavní slovo při určování cen za přenos a rozvod energie po sítích a bude vydávat licence podnikům v odvětví, podaří ustavit. Příslušný energetický zákon navržený ministerstvem průmyslu chtějí totiž poslanci na podzim předělat. "Na tom, že má zákon platit od 1. ledna příštího roku, se nic nemění," ujišťuje ovšem předseda hospodářského výboru parlamentu Josef Hojdar.Poslanci na rozdíl od ministerstva průmyslu chtějí, aby se otvírání trhu konkurenci v energetice urychlilo, což je v souladu s původními představami vlády. Podle ministerstva průmyslu si totiž budou moci nejprve vybrat dodavatele jen velké podniky a distribuční firmy a teprve v roce 2007 by měla přijít řada i na nejmenší spotřebitele, tedy domácnosti. "Jeden z návrhů je úp
lné otevření trhu už v roce 2006," řekl Hojdar. V telekomunikacích vláda s uvolněním trhu rovněž nespěchala. Místo jeho plného otevření konkurenci od začátku příštího roku si budou moci lidé telefonní číslo libovolně "přenášet" od operátora k operátorovi až v polovině příštího roku.
Zdroj: MF Dnes z 10. 07. 2000