Veřejné finance: dluhy státu rostou

11.07.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Dlouhodobě vyrovnané veřejné rozpočty, tedy utratit jen tolik, kolik stát vybere na daních, pojistném a dalších poplatcích, tak zněl hlavní závazek vlády v oblasti veřejných financí

Dlouhodobě vyrovnané veřejné rozpočty, tedy utratit jen tolik, kolik stát vybere na daních, pojistném a dalších poplatcích, tak zněl hlavní závazek vlády v oblasti veřejných financí. Kabinet jej zatím plnit nezačal, jeho počínání naopak propad státních peněz prohlubuje a k vyrovnaným financím nesměřují ani jeho vize do budoucna. V dalších dvou významných předsevzetích, reformě daní a změně v soustavě transformačních institucí, už naopak některé své záměr

y prosadil do nových zákonů. Vyrovnané veřejné finance znamenají, že výsledek hospodaření rozpočtu státu, obcí, nejrůznějších mimorozpočtových fondů a institucí, jako je Konsolidační banka či FNM, skončí bez záporného výsledku. Realita je tomuto cíli velmi vzdálená. Mnohamiliardové sumy proudící do potácejících se podniků stejně jako do očištění bank totiž přinesou vysokou ztrátu státní Konsolidační bance. Tu v konečném účtování zaplatí stát.

DANĚ: REFORMA ZAČALA

Své záměry na poli daní se vláda snaží plnit. Část reformy již schválila, některé změny zákonů dokonce již prošly i sněmovnou - například zákon o přerozdělování daní mezi kraje a obce. K řadě změn daní tlačí kabinet také Evropská unie. Z vládních představ však zatím není zcela zřejmé, jestli lid

é a podniky v konečném účtování zaplatí státu více než dosud. Na jedné straně stojí zvýšení daně z přidané hodnoty u některých služeb z pěti na dvaadvacet procent, vyšší spotřební daň na alkohol či cigarety.

Na straně druhé vláda navrhla snížení daně z příjmu zvýšením nezdanitelných částek. "Hlavní poselství je, že daňové zatížení by mohlo v budoucnu zůstat zhruba stejné. Znamená to růst daňové zátěže přibližně o čtyři desetiny procentního bodu ročně," řekl před časem Václav Grammetbauer, ředitel odboru daň

ových příjmů ministerstva financí, jeden ze spoluautorů reformy daní. Kabinet však dal jasně najevo, že s výrazným poklesem příjmových daní nikdo počítat nemůže. Když se ve vládě či parlamentu objevily opoziční návrhy, jež počítaly s masivnějším poklesem daní, sociální demokraté je odmítli. "Maximum možného je náš návrh, který by daňové zatížení snížil právě o tolik, kolik chceme přidat v rámci úprav DPH," řekl při projednávání daňových zákonů ve sněmovně ministr financí Pavel Mertlík.

POKLADNY A PŘIZNÁNÍ:

NA DRUHÝ POKUS?

Mezi pilíře vládních změn ve státních financích patřily také povinné registrační pokladny a majetková přiznání pro ty, jejichž jmění je vyšší než deset milionů korun. Vláda si od těchto kroků slibovala vyšší výběry daní a omezení šedé ekonomiky. Sněmovna oba tyto návrhy odmítla. Kabinet je chce předložit i přes tento neúspěch znovu.

SOUČET STARÝCH DLUHŮ

Vláda již také začala rozplétat neprůhlednou síť transformačních institucí, kde se nashromáždily desítky miliard starých dluhů. Česká finanční a Česká inkasní by měly splynout s Konsolidační bankou do Konsolidační agentury. K prvnímu červenci se již sloučila Česká finanční s Konsolidační bankou. Světová banka však upozorňuje, že v transformačních institucích se stále skrývají velká riz

ika, která je potřeba řešit. "Kabinet by měl také stanovit termíny, kdy transformační instituce ukončí svou činnost," míní studie Světové banky. U většiny institucí, mimo jiné u Fondu národního majetku, termín zániku zatím chybí.


Zdroj: MF Dnes z 11. 07. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU