Jugoslávie hledá pomoc u Ruska

13.07.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Program rekonstrukce bělehradské vlády se neobejde bez pomoci zahraničních dlouhodobých investorů

Program rekonstrukce bělehradské vlády se neobejde bez pomoci zahraničních dlouhodobých investorů. Americký expert pro otázky Balkánu Charles Ingrau navrhuje, aby došlo k vytvoření exilové jugoslávské vlády, uznané poté Spojenými státy a Evropskou unií. "Tím by jugoslávský prezident ztratil legitimitu," tvrdí profesor Purdueské univerzity, jehož v těchto dnech citovala bělehradská média. Podobný scénář by teoreticky zabránil stoupajícímu napětí me

zi oběmi částmi federace - Srbskem a Černou horou, ale myšlenka Ingraua je zcela vzdálena realitě.

Jugoslávie posiluje diplomatické a ekonomické kontakty s řadou zemí světa, s Irákem, Sýrií a Brazílií, některými asijskými státy, například Myanmarem, ale zvláště s Ruskem a Čínou, která na částečnou stabilizaci jugoslávského dináru poskytla půjčku ve výši 300 miliónů dolarů. Měsíčník Business Central Europe k tomu ovšem dodává, že zůstává záhadou, zda šlo skutečně o čínské peníze.

Především ve vztahu k Rusku pokračuje prohlubování hospodářské spolupráce, což mimo jiné naznačilo i včerejší vyhlášení prezidenta Slobodana Miloševiče u příležitosti návštěvy delegace ruské Dumy, že regulérní kontakty mezi oběma parlamenty posílí kooperaci zainteesovaných zemí. Di

plomatické zdroje k tomu dodávají, že ta by mohla vyvrcholit dokonce návštěvou ruského prezidenta Vladimira Putina v Bělehradě.

Jugoslávie má zájem o ruskou ropu a zemní plyn a získání úvěrů, o jejichž dalším zvýšení ze 102 miliónů dolarů se jednalo v Moskvě při květnové návštěvě jugoslávského ministra zahraničí Živadina Jovanoviče. Rusko by se naopak chtělo účastnit privatizace jugoslávských státních podniků. Spojené státy a Evropská unie však vůči této balkánské zemi nadále uplatňují izolacionistickou politiku, kterou minulý pátek ostře napadl Jovanovič a hospodářské embargo označil za chybné rozhodnutí, bez šance na dlouhé trvání. Dodal přitom, že jeho země má řádné diplomatické styky se 166 zeměmi světa.

Neudržitelnost embarga a potřebu diferencovanějšího přístupu si uvědomuje také patnáctka. Proto Evropská komise před necelými dvěma týdny rozhodla o uvolnění obchodu EU s vybranými 190 jugoslávskými firmami. Krok podpořily zvláště Británie, Nizozemsko a Dánsko, zatímco další členové unie jej přijali ch

ladně. Seznam firem by se mohl dál rozšířit, potvrdil v minulých dnech mluvčí komise. Podle pondělního rozhodnutí unie se embargo bude nadále vztahovat na civilní leteckou dopravu mezi zeměmi unie a Jugoslávií a bude prodlouženo o dalších devět měsíců.

Pon

ěkud otevřenější přístup Západ uplatňuje k Černé hoře, což vedlo k zavedení ekonomického embarga ze strany Bělehradu, následnému vyhrocení vzájemných vztahů a k dalšímu zhoršení situace, která je nesrovnatelně horší v samotném Srbsku. O nedobrém ekonomickém stavu celé federace svědčí klíčové ukazatele (viz graf), zveřejněné nedávno vídeňským ekonomickým institutem WIIW, podle něhož nedojde k zásadnímu zlepšení ani v letošním, ale ani v příštím roce.

Zdroj: HN z 13. 07. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU