Program rekonstrukce bělehradské vlády se neobejde bez pomoci zahraničních dlouhodobých investorů. Americký expert pro otázky Balkánu Charles Ingrau navrhuje, aby došlo k vytvoření exilové jugoslávské vlády, uznané poté Spojenými státy a Evropskou unií. "Tím by jugoslávský prezident ztratil legitimitu," tvrdí profesor Purdueské univerzity, jehož v těchto dnech citovala bělehradská média. Podobný scénář by teoreticky zabránil stoupajícímu napětí me
zi oběmi částmi federace - Srbskem a Černou horou, ale myšlenka Ingraua je zcela vzdálena realitě.Jugoslávie posiluje diplomatické a ekonomické kontakty s řadou zemí světa, s Irákem, Sýrií a Brazílií, některými asijskými státy, například Myanmarem, ale zvláště s Ruskem a Čínou, která na částečnou stabilizaci jugoslávského dináru poskytla půjčku ve výši 300 miliónů dolarů. Měsíčník Business Central Europe k tomu ovšem dodává, že zůstává záhadou, zda šlo skutečně o čínské peníze.
Především ve vztahu k Rusku pokračuje prohlubování hospodářské spolupráce, což mimo jiné naznačilo i včerejší vyhlášení prezidenta Slobodana Miloševiče u příležitosti návštěvy delegace ruské Dumy, že regulérní kontakty mezi oběma parlamenty posílí kooperaci zainteesovaných zemí. Di
plomatické zdroje k tomu dodávají, že ta by mohla vyvrcholit dokonce návštěvou ruského prezidenta Vladimira Putina v Bělehradě.Jugoslávie má zájem o ruskou ropu a zemní plyn a získání úvěrů, o jejichž dalším zvýšení ze 102 miliónů dolarů se jednalo v Moskvě při květnové návštěvě jugoslávského ministra zahraničí Živadina Jovanoviče. Rusko by se naopak chtělo účastnit privatizace jugoslávských státních podniků. Spojené státy a Evropská unie však vůči této balkánské zemi nadále uplatňují izolacionistickou politiku, kterou minulý pátek ostře napadl Jovanovič a hospodářské embargo označil za chybné rozhodnutí, bez šance na dlouhé trvání. Dodal přitom, že jeho země má řádné diplomatické styky se 166 zeměmi světa.
Neudržitelnost embarga a potřebu diferencovanějšího přístupu si uvědomuje také patnáctka. Proto Evropská komise před necelými dvěma týdny rozhodla o uvolnění obchodu EU s vybranými 190 jugoslávskými firmami. Krok podpořily zvláště Británie, Nizozemsko a Dánsko, zatímco další členové unie jej přijali ch
ladně. Seznam firem by se mohl dál rozšířit, potvrdil v minulých dnech mluvčí komise. Podle pondělního rozhodnutí unie se embargo bude nadále vztahovat na civilní leteckou dopravu mezi zeměmi unie a Jugoslávií a bude prodlouženo o dalších devět měsíců.Pon
ěkud otevřenější přístup Západ uplatňuje k Černé hoře, což vedlo k zavedení ekonomického embarga ze strany Bělehradu, následnému vyhrocení vzájemných vztahů a k dalšímu zhoršení situace, která je nesrovnatelně horší v samotném Srbsku. O nedobrém ekonomickém stavu celé federace svědčí klíčové ukazatele (viz graf), zveřejněné nedávno vídeňským ekonomickým institutem WIIW, podle něhož nedojde k zásadnímu zlepšení ani v letošním, ale ani v příštím roce.Zdroj: HN z 13. 07. 2000