Počet osob bez práce v zemích jedenáctky se v květnu snížil na 9,2 procenta, další trend je příznivý. Nehledě na slibné konjunkturální výhlídky jedenácti zemí eurozóny Mezinárodní měnový fond (MMF) požaduje další zvýšení úrokových sazeb. "Je těžké vzpomenout si, kdy byly ekonomické fundamenty tak dobré," uvedl ve včera zveřejněné zprávě MMF. Ve sdělení vydaném ve dni pravidelné schůzky ministrů financí Evropské unie však dodává, že "pokud kurs eura zůstane slabý
, bude zřejmě nutné dále zvýšit úrokové sazby".Za významný faktor hospodářského růstu experti této významné finanční instituce považují mimořádně příznivé podmínky u globální poptávky a vývoj směnných kursů, který nasměroval značnou část této poptávky na eurozónu. Příspěvek těchto faktorů k růstu odhaduje fond na půl až jedno procento.
Evropa ovšem nemá zcela příznivou historii zvládání ekonomických oživení, tvrdí představitelé fondu, a proto vyzývají činitele eurozóny k nastavení takové hospodářské politiky, která by oživení udržela a učinila jej zároveň odolnějším. Klíčovým požadavkem ke zlepšení kondice a odolnosti jsou cyklicky neutrální rozpočtové pozice členských vlád zemí eurozóny, ale i snaha o zvýšení efektivnosti na produktových trzích, a zejmén
a rozšíření nabídky pracovních sil. Měnová politika by měla podle fondu bez předsudků vůči cenové stabilitě testovat hranice zdrojových omezení.V reakci na zprávu MMF francouzský ministr financí Laurent Fabius prohlásil, že vlády eurozóny skutečně stojí před nutností změnit svou daňovou politiku. Nový impuls však k tomu právě v těchto dnech poskytuje berlínskou vládou kancléře Gerharda Schrödera přijatá reforma německého daňového systému, která má německým daňovým poplatníkům ušetřit od roku 2005 až šedes
át miliard marek ročně, ale především napomoci dynamice hospodářství a snižování nezaměstnanosti.Pro eurozónu navíc toto rozhodnutí posiluje celkovou důvěryhodnost, dotvářenou příznivými prognózami. Ekonomika zemí eurozóny si vskutku nevede špatně, což dokazují předpovědi jejího hospodářského růstu. V letošním roce se očekává 3,4procentní růst a v roce 2001 asi tříprocentní zvýšení HDP. Inflace je nízká (v květnu její míra klesla na 1,9 procenta), mzdové nároky jsou umírněné a nezdá se, že by se tento tre
nd měl v příštím období výrazně změnit, byť například americká investiční banka Goldman Sachs tvrdí ve své studii z minulého týdne pravý opak. Podle ní by se hrozba vyšší inflace neměla ztrácet ze zřetele.Exportní boom, ovlivněný nemalou měrou slabostí eura, zlepšil náladu podnikatelů, která je nyní hodnocena jako vůbec nejlepší za poslední roky. Díky tomu dochází i k aktivizaci investičních záměrů a v důsledku toho k pozitivní změně veškerého investičního klimatu. Ekonomové z Goldman Sachs se ale shodují
s evropskými experty v řadě jiných pozitivních makroekonomických signálů. Významný obrat probíhá na trhu práce, což vede k poklesu nezaměstnanosti jen o něco vyšší než devět procent, přičemž klesá míra strukturní nezaměstnanosti. Dobrým příkladem jsou především Francie, Španělsko a Finsko.HN z 18. 07. 2000