Zákon o boji proti legalizaci příjmů z trestné činnosti byl vládou v zastoupení prezidenta vrácen na přepracování. Novela zákona o konkursu a vyrovnání začne platit od 1. srpna. Slovenský parlament před svými prázdninami schvaloval novely zákonů v rychlém sledu jeden za druhým. K těm závažným patřila novela zákona o konkursu a vyrovnání a zákon o boji proti praní špinavých peněz, které měly vstoupit v platnost začátkem srpna. Proti prvnímu zákonu právníci prezidentské kanceláře s
ice vznesli své výhrady, ale vláda v zastoupení prezidenta tento zákon do parlamentu nevrátila, takže po jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů vstoupí v platnost začátkem příštího měsíce.Jen účinnost jednoho jeho ustanovení má půlroční odklad, aby firmy měly čas dát do pořádku své dluhy. Podle něho se totiž do konkursu dostává nejen firma, která není schopna dlouhodobě splácet své dluhy, ale každá, která 30 dní po lhůtě splatnosti nevyrovná své závazky. Polovina podnikatelských subjektů je v druhotné platební
neschopnosti a mezipodniková zadluženost ve slovenském průmyslu přesahuje 200 miliard korun. Posílená práva věřitelů však narazí na neschopnost slovenského soudnictví, které nebude zřejmě schopno zvládnout předpokládaný nárůst vyhlášených konkursů.Jiný os
ud potkal druhý zákon, který byl bez pozměňovacích návrhů parlamentem schválen 20. června. Jeho navrhovatelem byl bývalý federální ministr vnitra a předseda DS Ján Langoš, který ho pokládá za nejúčinnější právní normu v boji proti organizovanému zločinu mezi zeměmi EU. Při jeho přípravě se vycházelo z mnohaletých poznatků odborníků poradních orgánů Rady Evropy a OECD. Vláda však využila své dočasné prezidentské pravomoci a novelu zákona 249/1994 Sb.z. o boji proti legalizaci příjmů z nejzávažnějších, především organizovaných forem trestní činnosti vrátila na opakované projednání parlamentem. Přitom požádala ministra vnitra Ladislava Pittnera, aby jeho resort urychleně připravil vlastní návrh. Ten by měl nahradit Langošovu verzi v případě jejího opětovného nepřijetí na zářijovém jednání parlamentu. Rozhodnutí vlády ovlivnily nejen odmítavá stanoviska prezidentské kanceláře a kritické výhrady místopředsedy vlády pro legislativu Ľubomíra Fogaše, ale i upozornění guvernéra Mariána Juska a MF SR na rizika novely.Některá ustanovení jsou podle Fogaše v rozporu s Ústavou SR. Ten současně vyslovil obavy z nedostatečných garancí proti zneužití moci finanční policie, která podle návrhu by měla přístup k chráněným bankovním informacím. Navrhované kompetence by se podle Fogaše měly zúžit jen na orgány činné v trestním konání
HN z 18. 07. 2000