Podnikatelům mohou ztrpčit život vyšší odvody

K hlavním vizím transformace patřil vznik soukromého podnikatelského sektoru, počínaje velkými společnostmi až po drobné podnikatele, kteří jsou ve vyspělých státech "pilířem" ekonomik. Po letech reforem existuje tato situace i u nás, i když postavení a činnost podnikatelských subjektů je stále ještě předmětem polemik. Zatímco pozornost poutají především úspěchy a problémy velkých firem, statisíce živnostníků působí "mimo zorný úhel" veř

V současné době je u nás podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) přes 4,7 miliónu ekonomicky aktivních občanů, z nichž 1,5 miliónu jsou tzv. osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Tedy konkrétní fyzické osoby s oprávněním k živnostenské činnosti. Údaje o povinných odvodech však naznačují, že podnikatelskou činnost aktivně vyvíjí jen okolo 700 tisíc osob. Z nich přes 191 tisíc jsou podnikatelé se zaměstnanci a dalších téměř 480 tisíc naopak bez zaměstnanců. V p

Zatímco z pohledu trhu práce jsou podnikatelé a zaměstnanci na sobě závislí, přetrvávají diskuse o spravedlnosti rozdílů mezi jejich sociálním postavením a podílu na příjmech státu. Odbory jako zástupci zaměstnanců předložily tripartitě návrh, kterým prosazují zvýšení odvodů na sociální a zdravotní pojištění pro podnikatele.

Návrh odborářů vychází z rozdílu mezi celkovým objemem povinných odvodů z mezd zaměstnanců a z příjmů OSVČ do solidárních systémů. Poradce Českomoravské konfederace odborových svazů Vladimír Pelc uvádí na základě údajů Ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení, že zaměstnanci odvedli do důchodového systému ze svých m

Na základě odvodů obou skupin poukazují odbory na to, že zatímco průměrný zaměstnanec platí do systému 3,4krát více než podnikatel jako fyzická osoba, důchod má vyšší jen 1,8krát. Podle jejich propočtů zaměstnanec za 40 let pojištění zaplatí takový objem finančních prostředků, který odpovídá důchodovým dávkám na 20 let (oficiálně uvažovaná doba dožití). Naopak OSVČ přispěje do systému za stejnou dobu částkou, která o

"Kdyby osoby samostatně výdělečně činné platily ze stejně vysokého základu jako zaměstnanci, zvýšily by se příjmy systému sociálního pojištění asi o 20 miliard korun ročně," uvádí Pelc.

Zrada v legislativě

Za rozhodující problém ve vztahu podnikatelů a zaměstnanců k solidárním systémům představují rozdílné vyměřovací základy z jejich osobních příjmů. Tedy z částek, z nichž se každému z nich vypočítává povinný odvod. Odbory považují za neúnosné, že u zaměstnanců je pojistné určováno z hrubé mzdy, ale v případě OSVČ je pro platby do sociálního systému rozh

Na tripartitu přišly odbory s názorem, že podnikatelé by měli do sociálních systémů přispívat z částky, kterou mají pro osobní potřebu. V tomto směru se však objevuje druhý problém. Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě svých údajů totiž uvádí, že téměř 95 % OSVČ vykazuje příjmy nižší, než činí průměrná mzda zaměstnanců. Polovina z nich údajně dokonce uvádí

Kouzla příjmů

Ve všeobecné představě je živnostník nejčastěji chápán jako drobný podnikatel, který vykonává některé z řemesel nebo služeb nejčastěji sám nebo s pomocí svých rodinných příslušníků. Úředně je však podle ministerských za živnostníka považována každá osoba podnikající na základě živnostenského povolení, a to bez ohledu na rozsah

Vzhledem k tomu, že statistiky prakticky nerozlišují velkého a malého podnikatele, lze si z dostupných údajů o lidově chápaném živnostníkovi udělat jen hrubou představu. Té se zřejmě nejvíce blíží právě oněch 457 tisíc podnikatelů bez zaměstnání, přičemž fakticky není známo, kolik lidí podniká vedle svého zaměstnání.

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí příjem domácnosti samostatně výdělečné osoby, brané v tomto případě za živnostníka, činil v loňském roce průměrně 22 311 korun, což v přepočtu na "průměrnou" podnikatelskou domácnost odpovídalo téměř sedmi tisícům na každého člena rodiny. Pro srovnání stojí za zmínku, že například příjmy domác

Přitom u domácností zaměstnanců bez dětí představují pracovní výdělky asi jen 83 % jejich celkového příjmu, zbylých téměř 11 procent připadá na sociální dávky. Příjmy rodin s dětmi se skládají zhruba z 82 % z výdělků a 11 % sociálních dávek. Živnostenské rodiny mívají příjmy v průměru téměř 89 % z pracovních aktivit a přes sedm procent se na nich podílejí sociální dávky. Všechny typy rodin přitom mají ještě jiné druhy příjmů, například z pronájmů, dividendy, z vlastních úspor. Podle

Roli podnikatele si přisuzuje každý sám. Pomineme-li osoby, které se pohybovaly pod rouškou živnostenské činnosti na pokraji nebo i za hranicí zákona, jako extrém, je zřejmé, že podnikatelovo postavení není charakterizováno pouze penězi. Patří k němu nepochybně i riziko spojené s počátečními

Do "hry" o podnikatelskou kariéru většina našich živnostníků (především drobnějších) musela vložit často i osobní majetek včetně vlastního domu či jiných nemovitostí. Získání úvěru navíc banky podmiňují nejen dobrými podnikatelskými záměry, ale i poplatkem od 5000 po 50 tisíc korun jak za úvěr, tak už jen za jeho příslib.

Poněkud složitější otázkou je odpracovaný čas. Zatímco zaměstnanci odpracují na svůj výdělek podle ČSÚ v průměru 44,2 hodiny, podnikatelé v průměru 52 hodiny a pomáhající rodinní příslušníci dalších 48 hodin. V řadě případů je důvodem nedostatek peněz na přijetí zaměstnance, někdy špatná organizace práce, ale také třeba nárazová zakázka. Pomineme-li daňové úniky, může působit zvýšení odvodů trochu jako trest za to, že se dali na podnikatelskou dráhu.

Zdroj: HN z 19. 07. 2000