Putin: Rusko potřebuje investice
Experti tvrdí, že čtyř až pětiprocentní růst ruského HDP musí být pojištěn reformou a investory. Návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina včera v Londýně jasně potvrdila, že zásadní otázka ruské ekonomiky zní: Jak získat zahraniční investory. "Naším cílem je učinit ruskou ekonomiku atraktivní jak pro ruské, tak i zahraniční investice," adresoval včera Putin při setkání s kapitány britského průmyslu výzvu k ještě intenzívnějším aktivitám než dosud. Ostrované stojí podle prezidenta Britského svazu průmyslu (CBI) Clivea Thompsona s 3,8 miliardy d
olarů přímých investic na druhé příčce mezi zahraničními investory v Rusku, hned za Spojenými státy. Britští podnikatelé proto pozorně naslouchali snaze ruské hlavy státu rozptýlit obavy a slibu o vytváření příznivějšího investičního klimatu.Za jeho důležitý předpoklad lze považovat konsenzus ruského politického spektra a ochotu podpořit reformní úsilí V. Putina. Při nedávné návštěvě v Moskvě získal tento dojem i úřadující výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu Stanley Fischer: "V Rusku nyní existuj
e unikátní možnost začít vše znovu za podpory reforem ze strany celé společnosti."Druhým předpokladem je viditelná snaha Kremlu postupně odstranit existující bariéry. "Ruské úřady musejí urychlit nejdůležitější reformy hospodářství, především postarat se o posílení práva včetně zabezpečení majetkových práv a smluvních závazků," vyzval o víkendu na zasedání MMF americký ministr financí Lawrence Sommers ruskou vládu k reformním krokům s tím, že jen tak se u ruské ekonomiky může udržet trvalejší charakter je
jího oživení. "Jsme si vědomi byrokracie, příliš striktních pravidel a silné regulace pro podnikatele... Víme, že daňové zatížení je enormní," souhlasil včera prezident Putin, který v minulých dnech ukázal, že to s reformami myslí vážně.Jeho "Radical Econ
omic Plan" zahrnuje totiž řadu zásadních opatření, která mají otevřít dveře investorům. V jeho rámci by mělo dojít ke zjednodušení daňového systému, snížení celních poplatků a daně z příjmů a má se řešit situace tisíců bankrotujících podniků. K makroekonomické stabilitě má také napomoci záměr nezatěžovat rozpočet dalšími úvěry. Zahraniční dluh nyní dosahuje 160 miliard USD a 38 procent HDP.Zdroj: HN z 18. 4. 2000