Stát chce přimět nezaměstnané, aby si hledali práci
Stát chce šetřit na sociálních dávkách. Ministr Špidla proto plánuje, že vláda zvýší minimální mzdu. T a má poprvé pře výšit životní minimum. Nepracovat a žít z dávek sociální podpory se mnoha lidem vyplácí. Velký počet lidí na podpoře ale velmi zatěžuje státní pokladnu, a ministři se proto snaží přimět nezaměstnané k tomu, aby si našli práci. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto navrhuje zvýšit minimální mzdu o pět set korun. Odborníci však tvrdí, že je to málo. Od 1. července by měli pracující získat jistotu, že jim zaměstnavatelé nemoh
ou vyměřit plat menší než 4500 korun. Po zdanění a odečtu pojistného by nejnižší možný příjem dosáhl 3783 Kč. To je vůbec poprvé více, než kolik činí částka životního minima pro samostatně žijící osobu. ale jen o třináct korun. Návrh Špidlova ministerstva bez připomínek schválila tripartita. Zbývá ještě, aby záměr ministerstva posvětil i kabinet Miloše Zemana. Vláda si změnu poměru minimální mzdy a životního minima dala jako jeden z cílů svého programu. Dalším důvodem, proč vláda tento krok podporuje, je i snaha ušetřit. Ministři totiž právě nyní dělají celou řadu úsporných kroků v sociální a mzdové oblasti. Nejprve kabinet rozhodl o zkrácení třináctých a čtrnáctých platů pro státní zaměstnance. Pak představil dva úsporné návrhy vicepremiér Špidla. Navrhl, aby se ztížil odchod do předčasného důchodu a připravil tento návrh na zvýšení minimální mzdy.Odboroví vůdci považují návrh vlády za krok správným směrem. "Poprvé po sedmi letech začne minimální mzda plnit svou funkci motivovat lidi, aby dali přednost práci před sociálními dávkami," usoudil místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Na to, aby někteří lidé přestali využívat výhod sítě sociálních dávek a začali si hledat práci, je to však podle všeho málo. Štěch se domnívá, že by minimální mzda musela přesahovat životní minimum garantované státem alespoň o 15 procent. Ekonomický analytik České spořitelny Marek Ratkovský soudí, že by minimální mzda měla v budoucnu dosáhnout asi 60 procent průměrného příjmu v republice. "To je hodnota obvyklá ve vyspělých zemích," připomněl Ratkovský. Průměrný příjem se v Česku pohybuje okolo 12 tisíc korun.
Aby splnil svůj účel ubrat z počtu "dobrovolných" nezaměstnaných, měl by prý minimální plat činit alespoň 6000 korun. "Pokud byly sociální dávky vyšší než minimální mzda, postrádala jakýkoli smysl. I současné zvýšení je malé, vláda bude muset jít ještě dál," podotkl Ratkovský. Podobného názoru je i sociolog a poslanec za Unii svobody Petr Matějů. "
Zvýšení minimální mzdy je jen jeden z kroků. Jeho efekt brzdí stále příliš měkký systém sociálních dávek," upozornil Matějů. Částku minimální sociální podpory lze totiž snadno zvýšit například o přídavky na děti. "Některé skupiny obyvatelstva, které nemají vztah k práci, tíhnou právě k většímu počtu dětí. Na ně takové opatření působit nebude," řekl Matějů.Ministerstvo má svázané ruce
Podle sociologa je nutné změnit systém přidělování sociálních dávek tak, aby byl mnohem adresnější a přísněji postavený vůči těm, kteří pracovat nechtějí. K tomu se však ČSSD vzhledem ke svému sociálnímu programu neodhodlá, soudí sociolog Matějů. Pouhé zvýšení minimální mzdy, navíc ještě symbolické, ke snížení nezaměstnanosti nepovede. Toho si jsou vědomi i ministerští úředn
íci. "Aby takové opatření mělo nějaký širší význam, musela by se minimální mzda zvýšit podstatně více," připustila ředitelka odboru příjmové politiky ministerstva práce a sociálních věcí Eva Holánová. To však v současné době není tak rychle proveditelné. Výše minimální mzdy je totiž svázána s částkou životního minima a nejnižšími stupni mzdových tarifů v rozpočtové sféře."Už tak jsme se nyní dostali s minimální mzdou nad úroveň těch nejnižších. Ale protože ty tvoří jen základní složku mzdy, tolik to nevadí," vysvětlila Holánová.
Navrhované zvýšení spodní hranice platů nemá na státní rozpočet přímý vliv, protože náklady ponesou zaměstnavatelé. Pokud by ale minimální mzda rostla strměji a ohrozila platové tarify, způsobilo by to značný průvan ve státním rozpočtu. "Znamenalo by to zvýšit celou platovou stupnici státních zaměstnanců, což by ukrojilo z rozpočtu navíc 10 až 20 miliard korun. A ty samozřejmě k dispozici nejsou," vypočítala Holánová.
Se zvyšováním mezd zaměstnanců ve státním sektoru totiž letos m
Zdroj: LN z 2. 5. 2000
Vedro dorazilo do českých končin. Kdo nezvládne všechny otázky našeho kvízu, ten může čekat se svým autem problémy
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
