Měsíční částku starobního důchodu ovlivňují rozhodné příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí vždy platit alespoň minimální sociální pojištění, a to i když jsou ve ztrátě. Zaplacení minimálního ročního sociálního pojištění je splněno platbami minimálních měsíčních záloh.
Co se dozvíte v článku
Skutečný versus minimální vyměřovací základ
V roce 2026 činí minimální měsíční záloha 5 720 Kč. Když je skutečný vyměřovací základ vyšší než minimální vyměřovací základ, tak se pochopitelně vypočítává sociální pojištění ze skutečného vyměřovacího základu (55 % daňového základu).
Paušální daňový režim
OSVČ splňující zákonné podmínky se mohou přihlásit do dobrovolného měsíčního paušálního režimu, kdy jednou měsíční platbou platí současně daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění a mají tím splněny všechny daňové povinnosti. V závislosti na výši a struktuře příjmů jsou stanoveny tři pásma paušální daně. V prvním pásmu činí platba sociálního pojištění 1,15násobek minimální měsíční zálohy. V roce 2026 tedy částku 6 578 Kč. Pro důchodové účely je samozřejmě platba vyššího sociálního pojištění přínosná, níže si spočítáme o kolik.
Praktický příklad
Pan Karel má osobní vyměřovací základ ve výši 19 587 Kč, což odpovídá platně zálohy na sociálním pojištění v minimální výši 5 720 Kč. Při získání doby pojištění v rozsahu 47 let je panu Karlovi přiznán v roce 2026 řádný starobní důchod ve výši 18 526 Kč.
Pan Milan má osobní vyměřovací základ ve výši 22 525 Kč, což odpovídá platbě zálohy na sociálním pojištění právě ve výši 6 578 Kč. Pan Milan získal dobu pojištění v rozsahu 47 let. Panu Milanovi je v roce 2026 přiznán řádný starobní důchod ve výši 20 068 Kč. Pan Milan má tedy měsíční důchod vyšší o 1 542 Kč než pan Karel. Důvodem je právě vyšší platba na sociálním pojištění z důvodu účasti v paušálním režimu.
U pana Karla i pana Milana počítáme, že jejich celkový osobní vyměřovací základ je na úrovni aktuálně placené zálohy na sociálním pojištění. Tímto krokem jsme chtěli vypočítat, o kolik je s ohledem na výpočet starobního důchodu výhodnější první paušální režim oproti platby minimální měsíční zálohy.
Oba pánové jsou však na tom hůře než zaměstnanci pracující za minimální mzdu. V roce 2025 činila minimální mzda 20 800 Kč a v roce 2026 činí minimální měsíční mzda 22 400 Kč. V minulých letech byl navíc rozdíl mezi minimální mzdou a vyměřovacím základem odpovídajícímu platbě minimálního sociálního pojištění značně vyšší, než je tomu v letech 2025 a 2026.
Nižší minimální zálohy před rokem 2024
Zejména od roku 2024 se začala měsíční minimální záloha pro OSVČ výrazně zvyšovat, vždyť ještě v roce 2023 činila jenom 2 944 Kč, což je přibližně pouze polovina oproti minimální měsíční záloze v roce 2026.
OSVČ platící dlouhodobě minimální měsíční zálohy tak musí počítat s tím, že jejich osobní vyměřovací základ za všechny roky, ze kterého se bude starobní důchod vypočítávat, bude poměrně výrazně nižší oproti hodnotě odpovídající současně placené záloze na sociálním pojištění. Navíc částku osobního vyměřovacího základu při výpočtu starobního důchodu v roce 2026 ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2025.
V praxi tak mohou mít OSVČ při výpočtu starobního důchodu v roce 2026 osobní vyměřovací základ třeba i pouze 15 000 Kč. Značné zvýšení minimálních záloh na sociálním pojištění tak mimo jiné brání přiznání velmi nízkého důchodu pro OSVČ.
ČLÁNKY DO MAILU