Kupujete pití? Připlatíte si, ale peníze dostanete zpět za vrácené obaly

Kupujete nápoje v plastových lahvích nebo plechovkách? V budoucnu si při nákupu připlatíte, peníze ale dostanete zpět po vrácení obalu. Stát tím chce omezit odpad v přírodě, zvýšit množství kvalitně recyklovaných obalů a splnit evropské cíle.
Autor: Depositphotos

Sdílet

Stát plánuje zavést zálohový systém na plastové lahve a plechovky, protože současné třídění odpadu už naráží na své limity a Česko musí splnit přísné cíle Evropské unie v oblasti recyklace. 

Co se dozvíte v článku
  1. Zálohy mají donutit občany obaly vracet, ne vyhazovat
  2. Záloha na obaly má činit nejméně 4 koruny
  3. Obaly se budou vracet do obchodů s rozlohou nad 50 m²
  4. Kterých obalů se zálohování týkat nebude?
  5. Kdo zaplatí za hromady reklamních letáků
  6. Spuštění systému vyjde stát až na 15 miliard korun

Návrh byl projednáván již v minulosti, ale do konce volebního období nestihl projít celým legislativním procesem. Z toho důvodu byl zákonodárci znovu poslán do připomínkového řízení.

Rozšíření kontejnerů a svozu odpadu by bylo dle návrhu velmi drahé a málo efektivní. Zálohování má zajistit vyšší míru zpětného odběru, méně odpadu v přírodě a lepší využití surovin. Systém mají provozovat výrobci nápojů, lidé by za vrácené obaly dostali zpět zaplacenou zálohu.

Zálohy mají donutit občany obaly vracet, ne vyhazovat

Zálohový systém má podle státu zajistit, aby se plastové lahve a plechovky skutečně vracely a nekončily v přírodě nebo ve směsném odpadu. Záloha má fungovat jako jednoduchá finanční motivace, která omezí pohozený odpad a zvýší množství kvalitně recyklovaného materiálu, z něhož půjde znovu vyrábět nové obaly s nižší spotřebou energie a menší uhlíkovou stopou. 

Současné třídění už naráží na své limity a nezajišťuje dostatečně čistý recyklát, což je problém i pro splnění evropských požadavků. Podle státu je proto zálohování nejúčinnější cestou, jak do roku 2029 dosáhnout povinného zpětného odběru alespoň 90 % nápojových obalů, aniž by obce musely investovat miliardy do dalšího rozšiřování kontejnerů.

Tip: Nová online platforma má zmírnit problém nedostatku řemeslníků a lidem usnadnit hledání opraváře

Záloha na obaly má činit nejméně 4 koruny

Zálohový systém se má týkat vybraných jednorázových obalů, konkrétně plastových nápojových lahví a plechovek. Fungovat má jednoduše. Výrobce zaplatí zálohu operátorovi systému, prodejce ji zahrne do ceny nápoje a spotřebitel ji po vrácení obalu dostane zpět. Ministerstvo počítá s minimální zálohou ve výši 4 Kč za kus. 

Vrácené obaly si převezme operátor, který zajistí jejich svoz, kontrolu a recyklaci, a prodejcům zaplatí zálohy i odměnu za manipulaci. Operátor může výši zálohy změnit nejvýše jednou ročně, a to s minimálně tříměsíčním předstihem informování veřejnosti.

Obaly se budou vracet do obchodů s rozlohou nad 50 m²

Zpětný odběr má probíhat především v obchodech nad 50 m², na čerpacích stanicích a u některých e-shopů (Rohlík, Košík…), celkem přibližně na 11 tisících místech. Obal by měl jít vrátit nejdále do 500 metrů od místa, kde byl prodán.

Operátor zálohového systému má být samostatná organizace založená výrobci a dovozci nápojů, tedy firmami, které uvádějí zálohované lahve a plechovky na trh. Na jeho fungování má dohlížet Ministerstvo životního prostředí.

Kterých obalů se zálohování týkat nebude?

Zálohový systém se naopak nemá vztahovat na tyto obaly:

  • obaly od mléčných nápojů a nápojů s obsahem mléka (např. ledová káva s mlékem),
  • nápoje prodávané v prostorách mezinárodních letišť a přístavů,
  • obaly používané v mezinárodní osobní dopravě,
  • nápoje stáčené a balené přímo na místě prodeje,
  • velmi malé objemy obalů uváděné na trh (do 100 kg ročně).

Zákon zároveň ponechává možnost využití moderních digitálních systémů, kdy by se záloha vracela například pomocí skenování kódu v mobilní aplikaci.

Kdo zaplatí za hromady reklamních letáků

Za obaly se nově budou považovat také reklamní letáky, za které současně nikdo nenese odpovědnost, přestože tvoří významnou část papírového odpadu. 

Nově tak jejich výrobci nebo zadavatelé ponesou náklady na jejich sběr a recyklaci, což má narovnat podmínky a nepřímo omezit nadměrnou distribuci letáků. 

„Reklamní letáky končí v tříděném komunálním odpadu („modrých kontejnerech“), kde tvoří cca 14 % jejich obsahu. Za reklamní letáky ovšem nejsou hrazeny recyklační poplatky. Jedná se tak o případ tzv. freeridingu, kdy za zpracování odpadu hradí náklady někdo jiný (obce ze svých rozpočtů) než ten, kdo by za daný výrobek měl být odpovědný (ten, kdo jej vyrobil či si jej nechal vyrobit, podle tzv. principu rozšířené odpovědnosti výrobce),” uvádí důvodová zpráva.

Dle návrhu obchodní řetězce už dnes distribuci letáků postupně omezují, přesto jde stále o rozšířený způsob propagace. Smyslem změny není letáky zakázat, ale zajistit, aby jejich původci nesli odpovědnost za náklady na jejich svoz a recyklaci.

Nakupujete podle reklamních letáků?

Spuštění systému vyjde stát až na 15 miliard korun

Podle ministerstva životního prostředí by zavedení zálohového systému v České republice stálo celkem přibližně 12 až 15 miliard korun.

Zákon má začít platit krátce po vyhlášení, ale samotné zálohování lahví a plechovek se má v praxi spustit až od 1. ledna 2028. Některé další povinnosti se posouvají až na rok 2030 (například povinný zpětný odběr nápojových kartonů).

Čtěte také:

školení pri začínající mzdové účetní

Řidiči musí nově na povinnou lékařskou prohlídku až od 70 let

SIPO od 1. ledna 2026 zdražilo, proč a o kolik?

Více o autorovi

Veronika Němcová
Redaktorka Finance.cz. Věnuje se legislativním změnám v pracovním právu, sociální sféře a nájemních vztazích.