OECD: Zdanění dle výše mzdy se v Česku liší málo, proč?

Dle databáze OECD činila v Česku za rok 2025 průměrná hrubá mzda roční mzda 584 744 Kč. V přiložené tabulce níže máme vypočteny přímé daně placené zaměstnancem u podprůměrné mzdy ve výši 67 % průměrné mzdy, průměrné mzdy a nadprůměrné mzdy ve výši 167 % průměrné mzdy. Jednotlivé měsíční částky jsou vypočteny z roční mzdy 584 744 Kč, přičemž jsou zaokrouhleny na stokoruny nahoru. 

Při výpočtu souhrnného efektivního zdanění na straně zaměstnance počítáme s uplatněním pouze základní daňové slevy na poplatníka ve výši 2 570 Kč měsíčně, na kterou má nárok každý zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani. Sazba sociálního pojištění je 7,1 % z hrubé mzdy, sazba zdravotního pojištění 4,5 % a sazba daně z příjmu 15 %. 

vlastní výpočet autora

Z tabulky vidíme, že u podprůměrné mzdy dosahuje zdanění na straně zaměstnance 18,7 %, u průměrné mzdy 21,3 % a u nadprůměrné mzdy 23,4 %. Zdanění se liší pouze o 4,7 %. Zdanění zaměstnanců ve mzdovém intervalu 32 700 Kč až 81 400 Kč, ve kterém má svoji hrubou mzdu naprostá většina zaměstnanců, se liší relativně málo. Z členských zemí OECD je nižší rozdíl v efektivním zdanění na straně zaměstnance pouze v Kostarice, v Chile a v Maďarsku. 

Mzdová kalkulačka – kolik odvedete ze mzdy na daních v Česku?

Přečtěte si také:

Dán s průměrnou mzdou zaplatí za rok na dani z příjmu přes 600 tisíc korun, kolik zaplatí Čech?

Proč se zdanění příliš neliší? 

Efektivní zdanění na straně zaměstnanců se v Česku v porovnání s ostatními zeměmi OECD liší málo z důvodu, že v Česku je jednotná sazba zdravotního a sociálního pojištění a vyšší 23% sazbě daně z příjmu podléhá až hrubá mzda nad trojnásobek průměrné mzdy. Vyšší daňovou sazbou tak zdaňují svoji mzdu až zaměstnanci s velmi vysokou hrubou mzdou (v roce 2026 nad 146 901 Kč). Rozdíl v efektivní daňové sazbě na straně zaměstnanců tak u hrubých mezd v tabulce výše dělá pouze sleva na poplatníka, která je sice ve všech případech stejně vysoká, ale u vyšších hrubých mezd má v procentním vyjádření nižší vliv na částku daně z příjmu, a to je ten rozdíl. Ve většině členských zemí OECD se zdanění liší více, hlavním důvodem je existence více sazeb daně z příjmu.

Rozdílné efektivní zdanění v zemích OECD

V tabulce níže máme uvedeno efektivní zdanění na straně zaměstnance v členských zemích OECD za rok 2025 u podprůměrné mzdy a nadprůměrné mzdy. Ve všech zemích je výpočet proveden pouze při uplatnění základní daňové slevy nebo základní nezdanitelné položky, tak jak to upravuje příslušná národní legislativa. V posledním sloupci máme vypočten procentní rozdíl v efektivním zdanění na straně zaměstnance. Výpočet je tedy shodný, tak jako v Česku v první tabulce, ve všech zemích je tedy výpočet proveden dle průměrné mzdy dle databáze OECD. 

Z tabulky níže vidíme, že hned v sedmi členských zemích OECD se souhrnná efektivní daňová sazba (pouze přímé daně placené zaměstnancem) u podprůměrné a nadprůměrné mzdy liší o více než 15 %, a sice v Itálii (o 20,8 %), v Irsku (o 19,3 %), v Nizozemí (o 18,9 %), v Izraeli (o 16,2 %), ve Finsku (o 16,2 %), v Lucembursku (o 16,0 %) a v Belgii (o 15,9 %). 

Pramen: OECD – OECD Tax Database – OECD Taxing Wages 2026

Přečtěte si také:

Změny od července 2026: Dávky, odvody OSVČ a nové povinnosti zaměstnavatelů