O agrární trhy vzplál tvrdý boj

21.07.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Potraviny se na spotřebě domácností ve vyspělých zemích podílejí stále menší měrou

Potraviny se na spotřebě domácností ve vyspělých zemích podílejí stále menší měrou. Jejich přebytek se v příštích letech bude vyvážet hlavně do rozvojového světa. Až od září, nikoli od července, jak bylo slíbeno, začnou v Evropské unii platit preferenční, případně nulové celní sazby na dovoz zemědělských a potravinářských výrobků i z České republiky. Unie totiž nestihla uvést v platnost nové podmínky, když dosud neschválila návrh přísluš

ného nařízení. Přislíbila však, že zpoždění bude kompenzovat vrácením vybraných celních dávek na základě žádosti dovozce, informoval mluvčí českého Ministerstva zemědělství Pavel Kovář.

Vzhledem ke zpoždění pozastavila unie také vydávání dovozních licencí do členských zemí na třetí čtvrtletí. Licence vydané ve druhém čtvrtletí tedy zůstávají v platnosti a budou-li uplatněny v červenci a později, bude vybrané clo později vráceno.

Byrokratické problémy Bruselu zjevně nemají nic společného s obtížnými jednáními o globální liberalizaci agrárního a potravinářského obchodu. Tyto rozhovory o jeho uvolnění posuzují možnosti, jak zjednodušit a zprůhlednit přístup na trhy, omezit vývozní dotace i subvence pro bezprostřední producenty a stanovit všeobecně uznávaná sa

nitární a fytosanitární pravidla. S uvolněním trhů patnáctky pro uchazeče o vstup do Evropské unie tedy souvisejí spíše jen nepřímo.

V řadě oblastí se Česká republika dostala na úroveň obecných požadavků. Podpora zemědělství trvale klesala z 37 procent začátkem 90. let na polovinu v průměru posledních tří let; celkový sestupný trend se však předloni zvrátil a loni už podpora dosahovala 25 procent. Přesto nadále zůstává na úrovni dvou třetin průměru OECD.

Očekávaná vývozní expanze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímiž členy jsou i všechny státy Evropské unie, se zřejmě zaměří na odbytiště v rozvojových zemích. Podíl potravin na konečné spotřebě domácností ve vyspělém světě totiž trvale klesá, když na konci 80. let byl v průměr

u téměř o dva procentní body větší.

Česká republika a Polsko se poměrům v Evropské unii rychle přibližují (na přelomu desetiletí činil tento podíl 27, resp. 33,5 procenta), Maďarsku naproti tomu z tehdejších 23,4 procenta míří po celou dobu opačným směrem.

Prognostici OECD předpokládají, že vývoz obilovin, masa a mléčných výrobků z vyspělých zemí do roku 2004 výrazně stoupne. Celkový přírůstek bude činit 11 (do nečlenských zemí OECD 18) procent u obilovin a 25 (49) procent u masa. Zájem o sušené mléko ve světě klesne o tři (šest) procenta, vývoz ostatní mléčné produkce čeká téměř dvacetiprocentní (v nečlenských zemích jedenáctiprocentní) růst. Tento vývoj bude provázet další vyostřování zápasu o odbytiště, případně snahy o nepřímou či skrytou podporu domácích farmářů a zpracovatelů.

Po prudkých výkyvech minulých let se očekává vzestup cen agrární produkce většinou nad úroveň roku 1992. Producenti se tohoto zotavení nemohou dočkat a poukazují na to, že navzdory celkově příznivé hospodářské konjunktuře ve světě se zemědělským trhům nevedlo příliš dobře. Farmáři velice silně pocítili a dále pociťují nepříznivé dopady vysokých cen ropy. Jejich příjmy v zemích patnáctky rok od roku klesají (loni znovu o 3,7 procenta); ve Spojených státech a Austrálii se pokles zastavil a loni v obou zemích zaznamenali poprvé zvýšení, ani Japonci s dvěma roky růstu zatím nevyrovnali dřívější ztráty.

Význam českého agrárního obchodu je podle nejnovějších analýz OECD podstatně menší než ve většině vyspělých zemí. Zemědělská a potravinářská produkce se na našem vývozu podílí necelými čtyřmi a na dovozu pěti procenty a je menší než průměr OECD (deset procent), a dokonce přibližně poloviční v porovnání se zeměmi Evropské unie. V australské a novozélandské obchodní bilanci na druhém ko

nci žebříčku představuje agrární produkce plnou pětinu.

Zdroj: HN z 21. 07. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU