Zaměstnavatelé, stále častěji vyhrožují svým zaměstnancům výpovědí. Kdo bere od svého šéf a peníze "na ruku", dopouští se daňového podvodu. Na jedné straně neplacené přesčasy, mnohdy skličující pracovní prostředí, vyhrožování výpovědí. Na straně druhé dovolené na- víc, příplatky za pracovní víkendy, obědy zdarma. Někteří zaměstnavatelé v České republice se chovají až velkoryse. Jiné lze bez nadsázky nazvat novodobými otrokáři. "Ano, jsou takoví,
kteří jsou schopni své zaměstnance doslova vysát jako citron.A potom je odhodí," říká předseda odborového svazu pohostinství, hotelů a cestovního ruchu Zlatko Voráček. Podle odborářů majitelé firem stále častěji zneužívají tlaku na trhu práce a nutí své zaměstnance pracovat o víkendech bez nároku na odměnu. "Prostě mu řeknou: Buď přijdeš, nebo už chodit nemusíš. Na to ale nemají právo," upozorňuje. Podle zákoníku práce totiž může zaměstnanec pracovat přesčas pouze osm hodin za týden a 150 hodin za rok. Za
vykonanou práci přitom musí samozřejmě dostat zaplaceno. "Pokud by chtěl zaměstnavatel, aby jeho lidé pracovali déle, musel by si vyžádat povolení úřadu práce," upozorňuje na povinosti zaměstnavatelů vedoucí metodického pracoviště odborového sdružení KOVO Radek Šamánek.Sami zaměstnanci o mnohdy ponižujících podmínkách nechtějí příliš mluvit. Bojí se totiž, že ztratí často jedinou možnost obživy v okolí. Když se ale rozpovídají, připomíná jejich výpověď hluboký středověk. "Víme o zpracovatelské firmě, kde ženy plní lahve zelím v místnosti, kde je deset stupňů Celsia. Víme o případech, kdy majitel firmy záměrně perzekvuje odboráře," říká předseda odborového sdružení KOVO Jan Uhlíř.
Velmi napjaté vztahy jsou podle některých odhadů až v polovině tuzemských firem. Šance, že člověk narazí na zaměstnavatele, který ho bude chtít pouze využít, je tedy zhruba padesátiprocentní. Přitom každá firma má jinou metodu, jak svého zaměstnance donutit k co největšímu výkonu a zaplatit za to co nejméně peněz.
Zaměstnanci často přistupují na špinavou hru
K velmi častým nešvarům zaměstnavatelů v poslední době patří také výplata mzdy na ruku. Se zaměstnancem je sjednána mzda, která je mírně nad úrovní minimální mzdy. Z této částky se odvíjejí všechny odvody státu, jako je sociální a zdravotní pojistné. Zbytek mzdy, často ve vysokých částkách, se vyplácí hotově. "Bohužel, zaměstnanci na to přistupují, a stávají se tak vlast- ně spolupachateli daňových úni- ků. Navíc je podobná smlouva velmi nebezpečná pro ty, kdo mají před důchode
m, nebo jsou často nemocní," upozorňuje vedoucí metodického pracoviště odborového sdružení KOVO v Jihlavě Bohuslav Svoboda. "S trochou nadsázky je možné říci, že uplatňování zákoníku práce je lidovou tvořivostí zaměstnavatelů.Přitom tato norma je jedním z nejstarších předpisů. Je opravdu trestuhodné, jak s ní zacházejí," říká Karla Mrskošová z ministerstva práce a sociálních věcí. Podle jejích slov eviduje ministerstvo pouze případy porušení zákona, takže není možné upřesnit, zda se přístup českých zaměstn
avatelů zlepšuje, nebo je naopak horší. "My tady vidíme jenom špičku ledovce. Netroufám si vůbec vynášet soudy," dodává. Na špatné zacházení se zaměstnanci přitom podle odborářů do- plácejí i zaměstnavatelé. "Pokud má člověk, co potřebuje, a je v zaměstnání spokojen, odvádí daleko lepší prá ci," upozorňuje Voráček."Mnoho především menších firem si to ale neuvědomuje," dodává. Naopak firmy se zahraniční účastí jsou si toho dobře vědomy a své zaměstnance pravidelně školí, starají se o zlepšování pracovního prostředích a mnohé z nich dokonce pravidelně dotují odborovou organizaci firmy. "Tyto firmy z vlastní zkušenosti ví, jak je důležité udržet sociální smír," vysvětluje odborový předák společnosti AKRO České Budějovice Jan Švec.
Zdroj: LN z 2. 3. 2000