Gazprom potřebuje investory

07.04.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Během pěti let bude Rusko muset do těžby plynu investovat pětkrát víc než v roce 1998

Během pěti let bude Rusko muset do těžby plynu investovat pětkrát víc než v roce 1998. Plynařský gigant Gazprom, který podle Central European Economic Review vytváří osm procent ruského hrubého domácího produktu a státní pokladnu naplňuje ze čtvrtiny svými odvody, chce do roku 2020 zdvojnásobit vývoz do evropských zemí. Do střední Evropy má z ročního objemu 250 až 270 miliard kubických metrů zemního plynu proudit 30 procent. Cestu na západ by Gazpromu měla

lemovat zvyšující se spotřeba a liberalizace plynárenství, neboť podle nařízení Bruselu musí členské státy Evropské unie otevřít od srpna pětinu trhu zahraniční konkurenci.

Další expanze Ruska, které je vedle Alžírska největším dodavatelem této komodity do západní Evropy, má však slabinu. Tou je znepokojivý stav ruského palivoenergetického komplexu, především jeho technická zastaralost a odtud se odvíjející pokles produkce. Počátkem 90. let se sice situace v tomto odvětví jevila jako stabilizovaná, ale pos

lední roky obnažily řadu problémů: V rozsáhlé analýze z konce minulého týdne napsal slovenský týdeník Trend, citující Ministerstvo paliv a energetiky Ruské federace, že čtvrtina plynovodů je starší 30 let a třetina je v provozu 20 až 30 let. Třetina kompresních stanic je morálně a fyzicky opotřebovaná, proto Gazprom až desetinu přepravovaného plynu spotřebuje na pohon těchto zařízení. Sníženou těžbu a ztráty se během posledních pěti let dařilo kompenzovat z nových nalezišť jen na 35 až 45 procent. V roce 1998 podíl nově otevřených zásob klesl na 22 procent.

Experti z Ruské akademie věd vycházejí při prognózách vývoje těžby a exportu zemního plynu ze dvou variant. Pesimistická počítá se zachováním, či jen pomalým odstraňováním zátěží, tedy vysokých daní, nevýhodných podmínek pro investice a nesplácení dluhů ze strany odběratelů, například Ukrajiny a Moldavska. V tom případě by byl ruský vnitřní trh v roce 2005, vzhledem k významu exportu, pokrýván pouze ze dvou třetin.

Druhá možnost vychází ze zlepšování makroekonomických ukazatelů "neplatičů" a ze změny přístupu ruské vlády k plynárenství po volbě Vladimira Putina prezidentem. Ten již k zastavení a vyřešení nepříznivého vývoje, podobně jako ministr paliv a energetiky Viktor Kalužnyj, navrhl změnu daňového sy

stému, která výrazně zatěžuje Gazprom. Mezi nové priority patří zpřísnění kontroly vývozu surovin z Ruska. Trend tvrdí, že značná část z 1,5 miliardy USD, které každý měsíc zmizí v nelegálních finančních kanálech, připadá právě na palivoenergetický komplex. Rusko již také začalo uplatňovat tvrdší postihy vůči odběratelům.

Deník Financial Times po rozhovoru s místopředsedou představenstva Gazpromu Sergejem Dubininen v těchto dnech uvedl, že Gazprom projevil úmysl posílit své finanční a technologické zázemí prodejem části akcií zahraničním investorům (ve formě American Depository Receipts). "Gazprom doufá, že se zapojení zahraničních investorů ve společnosti zvýš

í na 20 procent," napsal list. Mimoto chce Rusko čelit případnému nedostatku plynu společnou energetickou politikou s Běloruskem, Kazachstánem a Turkmenistánem a budováním nových tras (Bělorusko - Německo, Bělorusko - Polsko - SR).

Zdroj: HN z 7. 4. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU