Obchod potřebuje politickou podporu

Cesta premiéra a členů kabinetu, vzájemná obchodní fóra a setkání českých a zahraničních podnikatelů usnadňují cestu českému exportu. V řadě zemí s "nestandardní ekonomikou" je však nezbytná pomoc soukromých lobbistických společností.

Nedávná návštěva premiéra Miloše Zemana v Norsku, Finsku a Litvě přinese podle expertů podstatné prohloubení vzájemných obchodních vztahů. Jak pro HN uvedli podnikatelé, kteří jej doprovázeli, bez politické pomoci je obchod podstatně těžší. "Sám nemám šanci se dostat právě k těm důležitým lidem," v tomto duchu se vyjadřovali bez výjimky všichni dotázaní.

Zetor je ve Finsku nejznámější

Když se v Helsinkách řekne Zetor, každý bude vědět, o co jde: o nejznámější místní restauraci pojmenovanou po našem kdysi slavném výrobci traktorů, který rozoral nejedno finské pole. V restauraci jsou místo stolů traktory. Bohužel vzhledem ke stavu výrobce jsou to jedny z posledních traktorů, které lze v této zemi najít.

Co se týká obchodu, je Fi

Obchod s Finskem poznamenalo několik nepříliš úspěšných projektů. Mezi největší "průšvihy" například patří zpoždění dodávek obráběcích strojů (od Škoda Machinery TOOL) či skluz při dohodnutých vývozech vlnitého plechu z Vítkovic. Naším nejúspěšnějším obchodním artiklem na místním trhu jsou škodovky, mezi největší exportéry do Fi

Na vzájemný obchod měl výrazný vliv vstup Finska do Evropské unie. ČR totiž s touto zemí v roce 1974 uzavřela Dohodu o vzájemném odstranění překážek obchodu, na jejímž základě se v průběhu desetiletého přechodného období odbouraly všechny překážky včetně cel na průmyslové výrobky a na většinu zemědělských výrobků. S Evropskou unií takto volné vztahy zatím ČR nemá, takže po vstupu Finska do EU padla i naše volná výměna.

Uzavřením smlouvy o dodávkách norského plynu Česká republika sice diverzifikovala dovoz této strategické suroviny, současně si však přidělala nejednu starost. Právě díky této komoditě je vzájemný obchod s Norskem prudce deficitní. Schodek vzájemné výměny loni "explodoval" na téměř dvě miliardy korun, přičemž 58 procent dovozu tvoří právě plyn. Dalšími významnými položkami importu byly ropné oleje, hliník, feroslitiny, stroje, telekomunikační zařízení, vozidla a chemikáli

Český vývoz loni naproti tomu stoupl pouze o procento a představoval 3,852 miliardy Kč. Hlavními vývozními položkami byla osobní auta (22 procent), železo a ocel, nákladní vozidla a traktory, letadla, tkaniny a textilní příze, oděvy, pneumatiky. Do budoucna se předpokládá zvýšení podílu vývozu energetických jednotek do nově stavěných norských plynových elektráren. V minulosti měla ČR rovněž výrazné postavení na místním zemědělském trhu - Zetor zde měl například osmiprocentní podíl na trhu traktorů. Přes

Litva nabízí příležitosti, ale nemá peníze

Ve srovnání s Norskem a Finskem je Litva o dost chudší.

Česko-litevská výměna se uskutečňuje ve smyslu dohody o volném obchodu, která vstoupila v platnost 1. července 1997. Od letošního roku se tak bezcelně obchodují průmyslové výrobky, s výjimkou dovozu osobních vozů na litevský trh, který se má plně liberalizovat od 1. ledna 2001. V zemědělství se poskytují koncese, o první etapě uvolňování se má jednat po roce 2002. Podle zkušeností českých podnikatelů však Litva patří mezi státy, kde je nezbytná i politická pomoc. "Tradiční obchodní vzta

Zdroj: HN z 4. 5. 2000