Česká republika je jedinou z postkomunistických zemích, která přijala zákon o investičních pobídkách. Pokud však dojde k reálnému srovnání toho, co dokážeme nabídnout investorům my a co okolní země, nelze říci, že je naše nabídka nepřekonatelná.
Legislativa od prvního května letošního roku přesně vymezuje, kdo a za jakých podmínek může získat různá zvýhodnění ze systému dotací pro investory. V podstatě se úlevy vztahují na investory z oblasti zpracovatelského průmyslu - domácí a zahraniční - kteří se rozhodnou vynaložit minimálně 350 miliónů korun do výstavby závodu na zelené louce. V případě, že továrna bude stát v okrese, kde je míra nezaměstnanosti vyšší o 25 procent, než je průměr v ČR, limitní hranice
se snižuje na 175 miliónů korun. Za tento svůj příslib pak mohou investoři dostat až desetileté daňové prázdniny, zdarma pozemek a dotaci na zaměstnání nového pracovního místa.Co přináší zákon
Podle některých expertů se ovšem ukazuje, že zákon nepamatoval na velké investory, tj. na ty, kteří hodlají do ČR přijít s více než 50 milióny dolarů. Problematická je například zákonná úprava, podle níž se musí celá částka proinvestovat nejpozději do tří let od vydání příslibu investiční pobídky s tím, že "v odůvod
něných případech lze tuto lhůtu prodloužit nejdéle o dva roky". Velká investice je však podle zkušeností plánována na etapy, jejichž součet často přesahuje desetileté období. Využít pro tyto případy zvýhodnění, která se vztahují například na expanzi stávajícího závodu, není možné - čerpat dvě pobídky současně za zákona nelze. Jediný "pololegální" způsob, jak získat více pobídek najednou, je zakládat na každou etapu novou právní entitu - žádný seriózní investor však takto se svou pověstí hazardovat nebude.J
iž nyní se proto uvažuje, že by velcí investoři typu Philips dostali od vlády ČR další zvýhodnění. Ze zákona však nelze například prodloužit daňové prázdniny. Zvýhodněná nabídka by se mohla týkat třeba pomoci při výstavbě infrastruktury - sítí, silnic či bytů - v dané lokalitě.Dalším limitem lákání stále většího počtu investorů je omezení zákona výhradně na zpracovatelský průmysl. Ve světě se běžně podporují investice do služeb. U nás se zatím hledá pilotní projekt, na kterém by se zvýhodnění otestovala. Na základě výsledku pilotního projektu by byl vypracován manuál, podle kterého by se zvýhodnění nabízela. "V současné době zpracováváme studii, která pomůže určit, jaké oblasti služeb jsou pro perspektivní a přinášejí takové výhody, že se vyplatí je aktiv
ně lákat," uvedl generální ředitel CzechInvestu Martin Jahn. V minulých letech například řada zemí podporovala výstavbu tzv. call center. Počátkem roku o podobné investici v ČR uvažovala společnost American Express, rozhodla se však pro Maďarsko. V současné době se pozornost zemí soustřeďuje na získání tzv. shared services center (např. vedení fakturace přes internet pro několik firem apod.) a na firmy zabývající se výrobou a vývojem softwaru. V těchto případech však bude zřejmě nutná novela zákona: Jak limitní hranice, tak i výsledné pobídky pro služby jsou koncipované jinak. Ve většině případů jsou investice výrazně nižší než například do výroby, na druhou stranu zaměstnávají podstatně větší počet pracovníků. Největší úspěch budou mít i v těchto případech daňové prázdniny a příspěvky na zaměstnanost.Slovensko se probudilo
Získávání zahraničních investorů není pouze specifikou České republiky. Vzhledem ke stále vyšší konkurenci v lákání kapitálu mění i ostatní země svůj dosavadní přístup a rozšiřují současnou nabídku. A to i tam, kde se pobídky poskytovaly. Případem z poslední doby je Slovensko, kde místní vláda koncem dubna projednala další úlevy pro zahraniční i domácí investory, kteří se rozhodnou podnikat zejména v oblastech zvláště postižených nezaměst
naností.Postavení strategického investora získá po rozhodnutí vlády podnikatel, který vloží do podnikání investici nejméně pět miliónů eur; tato suma se může snížit na polovinu v okresech, kde nezaměstnanost přesahuje 15 procent. To je nyní většina slovenských okresů. Investor získá daňové úlevy na dobu deseti let plus státní příspěvky na nově vytvořená pracovní místa pro dosavadní nezaměstnané ve výši 10 000 Sk měsíčně až do celkové částky od 30 000 do 160 000 Sk na pracovníka v závislosti na míře nezamě
stnanosti v regionu.Dalším stimulem pro získání investic má být nabídka průmyslových zón, tj. pozemků s patřičnou infrastrukturou, jež budou k dispozici pro záměry investorů, kterým mají být odpuštěny poplatky za vyjmutí pozemků ze zemědělského pozemkového fondu. Nabízené výhody však nejsou definitivní, jde pouze o záměr: Vláda odložila definitivní přijetí tohoto souboru pobídek pro investory až do doby, co své záměry bude konzultovat s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). OECD však pod
le posledních informací Slovensku naznačilo, že pobídky nejsou oblastí, která se s nimi má projednávat. Výsledkem je, že návrh systému investičních pobídek bude vláda projednávat ještě jednou, ovšem s podstatnou změnou - už nebude rozhodovat o tom, kdo je strategický investor - to určí výše investice. Slovensko rovněž neplánuje vytvoření nového zákona o pobídkách, ale novely zákona o dani z příjmů a o zaměstnanosti.V současné době Slovensko pouze zahraničním investorům nabízí daňové prázdniny na deset let v případě investice přes miliardu slovenských korun. Při investici nad 200 miliónů slovenských korun dostane investor po dobu pěti let slevu na dani ve výši 75 procent. Investice musí směřovat pouze do výroby, převážná většina produkce má jít podle podmín
ek slovenské vlády na export.Polsko nezastírá zděšení
Náš severní soused byl až donedávna nejúspěšnější z postkomunistických zemí v lákání přímých zahraničních investorů. Aby ne - k jeho největším lákadlům patřila od roku 1994 existence zhruba 20 zvláštních průmyslových zón, v nichž investor, který přišel s více než dvěma milióny eur a zaměstnal více než sto lidí, dostal desetileté daňové prázdniny a pro dalších deset let padesátiprocentní slevu na daních. Podmínky pro získání pobídek byly odlišné v každé
zóně a výše daňové úlevy byla rovněž rozdílná. Nezanedbatelnou výhodou bylo rovněž okamžité získání veškerých povolení (stavebních, ekologických, atd.) a v neposlední řadě pozemek zdarma.Proti existenci těchto zón však výrazně protestovala Evropská unie. Vzhledem k tomu, že Polsko má vážný zájem o začlenění do EU, muselo na základě dlouhodobých jednání svolit, že od roku 2001 již nevpustí žádného nového investora do svých speciálních zón. Podle posledních informací však Polsko v nenabízí podnikání v zóná
ch již nyní, ale situace ohledně přílivu investic není stále definitivně vyřešena. Zdá se, že jednání s EU nedospěla k závěru, neboť internetová stránka místní organizace pro příliv zahraničních investic PAIZ upozorňuje všechny potenciální investory, že budoucí výše daňové sazby a podmínky pro získání úlev se budou měnit podle toho, jak se budou vyvíjet jednání s unií. Kromě zón však Polsko jiné úlevy investorům nenabízí.V poslední době Polsko expanduje v pobídkách do oblasti služeb. Podle nejnovějších zpráv nabídlo ministerstvo spojů soukromým provozovatelům pevných linek investiční pobídky na rozvoj sítí ve venkovských oblastech. Firmy budou oprávněny si odečíst částky investované do telefonů ve venkovských a méně zalidněných regionech od poplatků, které
jsou povinny uhradit za své provozní licence.Maďarsko nabízí vše, ale ne podle zákona
Zcela vyjasněná situace není ani v Maďarsku. Zákonná úprava pro úlevy investorům neexistuje, podle zkušeností však investor může získat prakticky vše, oč požádá, aniž by konečné úlevy a jejich výše vzhledem k investici splňovaly parametry Evropské unie. V podstatě země nabízí daňové prázdniny až od pěti (při investici nad 1 miliardu forintů a exportní orientaci výroby) až po 10 let (při investici nad 10 miliard forintů
a při nárůstu počtu pracovníků o 500 lidí v druhém roce investice), zvýšené daňové odpočty, regionální daňové slevy a dotace na zaměstnanost.Maďarsko má na rozdíl od ČR jednu specifiku. Průmyslové zóny zde nevznikají pod patronací státu, ale soukromých společností, které své pozemky prodávají za tržní cenu investorům. Ti pak dostanou na zaplacení pozemku dotaci od státu. Výhodou je rovněž zrychlené stavební povolení, které lze získat do jednoho týdne.
Zdroj: HN z 11. 5. 2000