Vývoj vkladů v roce 1999 (sektorová struktura vkladů)

Hlavním zdrojem monetární nabídky bankovního sektoru jsou přijaté vklady klientů, jejichž objem ale vloni přestal prakticky růst. Stavy vkladových účtů v domácí i cizí měně v úhrnné výši 1200,3 mld. Kč vykázaly v roce 1999 přírůstek pouze půl procenta, což je v dlouhodobé časové řadě vůbec nejnižší nárůst (v roce 1997 téměř 5%, v roce 1998 vyšší stav o 1,6%). Zastavení růstu nominální hodnoty se týká především korunových depozit s nominálním přírůstkem 0,2%, zatímco devizové vklady v přepočtu na koruny se v roce 1999 zvýšily o 2,2 % a předstihly mírně růst roku předcházejícího. V reálném vyjádření vychází u vkladů v korunách, po odpočítání inflace a průměrných ročních úrokových výnosů, které se připisují automaticky, pokles o 6,4% a také zdánlivý růst devizových úložek se po započtení růstu kurzu dolaru a inflace jeví reálně jinak. Ve skutečnosti tedy bylo v roce 1999 nově uloženo na korunových účtech u komerčních bank o 66 mld. Kč méně, než kolik bylo vyzvednuto.

Největší peněžní část prostředků uložených rezidenty u bank připadá obyvatelstvu (64,1%). Na bankovních účtech drželi občané na konci roku 1999 zhruba stejný obnos jako před rokem (743 mld. Kč), takže další jejich úspory směřovaly do jiných produktů peněžního a kapitálového trhu a do hotovostí držených mimo bankovní účty. Tomu nasvědčuje nebývale vysoký meziroční nárůst oběživa (o 24,1% a tedy 31 mld. Kč), z něhož značná část zřejmě představuje tzv. domácí peněžní spoření.

Zdroj: ČSÚ