Analytici odhadují HDP za 2. čtvrtletí mezi 1,0 až 3,0 procenta

Ve druhém čtvrtletí letošního roku bude růst hrubého domácího produktu tažen zejména domácí poptávkou a investicemi, příznivý vliv zahraničního obchodu, jak tomu bylo v 1. čtvrtletí, se však již nebude opakovat. Analytici oslovení ČTK odhadují růst HDP za 2. čtvrtletí v intervalu 1,0 až 3,0 procenta.

Na výsledky za 2. čtvrtletí, které Český statistický úřad zveřejní 15. září, čeká i vláda. Chce totiž na jejich základě zvýšit prognózu na příští rok ze 3,0 na 3,5 procenta. To však umožní zvýšit rozpočtové příjmy a tím i výdaje pouze o tři až sedm miliard korun, tvrdí analytici. Úprava prognózy o více než 0,5 procenta by podle nich vyzněla nevěrohodně. V rozpočtu však podle požadavků ministerstev chybí 94 miliard korun.

vzrostl v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně o 4,4 procenta a byl tažen zejména čistými exporty. K vysokému číslu přispěla i nízká srovnávací základna z předchozího roku. ve 2. čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostl o 0,1 procenta. "Kdo se namlsal výsledky prvního čtvrtletí, může být druhým čtvrtletím trochu zklamán, protože růst o 4,4 procenta se rozhodně opakovat nebude," řekl Petr Zahradník z Conseq Finance s tím, že ve druhém čtvrtletí odhaduje růst kolem procenta. "Ve druhém čtvrtletí letošního roku nemůžeme příliš spoléhat na čistý vývoz, ale očekávám akceleraci růstu u poptávky domácností a přímých zahraničních investic," dodal Martin Hlušek z Erste Bank Sparkassen.

"Půlprocentní zvýšení prognózy v roce 2001 na 3,5 procenta nárůst je asi maximum, který bude Poslanecká sněmovna při projednávání rozpočtu ochotná akceptovat," uvedl Marek Ratkovský z České spořitelny. Vývoj je podle něj ale pouze jednou z položek ovlivňujících rozpočet. "Přestože se letos zatím vyvíjí ekonomika lépe, než se počítalo, příjem ze spotřební daně z pohonných hmot - díky jejich vysoké ceně - je nižší, než se očekávalo," dodal.

I podle Jozefa Kovalovského z ČSOB by odpovědné sestavení státního rozpočtu na příští rok mělo vycházet z konzervativnějšího odhadu růstu ekonomiky a ten by rozhodně neměl překročit 3,5 procenta. "Například v souvislosti s možným zvýšením sazeb v eurozóně se hovoří o negativních dopadech na ekonomický růst těchto zemí. Dopady na naši ekonomiku jsou více než zřejmé," zdůraznil.

Ministerstvo financí navrhuje na příští rok příjmy státního rozpočtu 613 miliard korun a výdaje 633 miliard korun při plánovaném deficitu 20 miliard korun, k němuž se vláda zavázala dohodou s ODS. Resorty však žádají dalších 94 miliard korun navíc. Kabinet bude o návrhu rozpočtu a požadavcích resortů jednat na mimořádném zasedání v úterý 29. srpna. Ministerstvo financí při návrhu rozpočtu vychází z makroekonomické prognózy na rok 2001, ve které počítá s růstem HDP o 3,0 procenta, s mírou inflace 4,4 procenta a s průměrnou mírou nezaměstnanosti 9,3 procenta.

Zdroj: ČTK