Rusko se stavbou plynovodů nespěchá

Za přemrštěné považuje vedení ruského koncernu Gazprom odhady rychlého a významného růstu spotřeby zemního plynu v západní Evropě. Nehodlá proto spěchat s výstavbou nového plynovodu. "Pokud by vzrostla poptávka, pak bychom ho vybudovali. Jestli ne, tak počkáme, nemáme naspěch," řekl agentuře Reuters člen představenstva Gazpromu Jurij Komarov na energetické konferenci v norském Stavangeru. Podle něj jsou nynější odhady spotřeby, o nichž se v poslední době dost rozepisuje západní ti

Gazprom, který obhospodařuje přibližně čtvrtinu světových zásob zemního plynu, vypracoval několik projektů, jejichž realizace by Rusku pomohla diverzifikovat trasy dodávek do západní Evropy. Ta je nyní na ruských dodávkách plynu závislá zhruba z 25 procent. Přitom až 90 procent je přepravováno přes ukrajinské území, které podle Komarovových slov není spolehlivé. Tranzit plynu je předmětem vleklého sporu mezi Moskvou a Kyjevem. Ten dluží Rusku za energetické suroviny miliardy dolarů.

Nejodlehlejší - také časově - z těchto projektů předpokládá vést plynovod po dnu Baltského moře a má dvě varianty, jedna ústí v Německu, druhá vede přes Finsko a Švédsko. Podle finské společnosti Fortum, která by každopádně na kterémkoli z nich měla participovat, se náklady investice pohybují kolem deseti miliard dolarů a realizovat by se mohla v horizontu deseti let.

Jiná přístupová cesta se nabízí přes Polsko, které loni vybudovalo část nové "odnože" Jamalského plynovodu vedoucí do Německa. Další návrh pak předpokládá prodloužit existující Jamalský plynovod přípojkou z Polska na jih, buď do Čech nebo na Slovensko. Tuto variantu, která by vyloučila z tranzitu Ukrajinu, však Polsko s ohledem na své dobré vztahy s Kyjevem odmítá. O tom, která trasa to nako

Zdroj: HN z 25. 08. 2000