Dlouhé roky strávené v jedné firmě či instituci. Právě tak vypadá i přes všechny změny, jimiž společnost za poslední roky prošla, profesionální kariéra většiny Čechů. Potvrzuje to celá řada studií domácích i renomovaných mezinárodních institucí. Ze všech zaměstnaných lidí v zemi jich podle Českého statistického úřadu více než polovina působí ve svém současném zaměstnání déle než pět let, téměř milion tři sta tisíc lidí pak dokonce více než deset let
. Z výzkumu mezinárodní konzultační firmy PriceWaterhouseCoopers mezi téměř stovkou největších podniků působících na domácím trhu vyplývá, že průměrný zaměstnanec pracuje ve společnosti s českými vlastníky více než 11 let. U podniků se zahraničním kapitálem pak šest let.Když už průměrný Čech práci změní, tak většinou pod tlakem okolností. "Žebříčku důvodů pro změnu zaměstnání vévodí organizační změny a snižování počtu zaměstnanců," míní studie PriceWaterhouseCoopers. Výrazně méně lidí vede ke změně zaměstnání touha po lepším místě, rozvoji vlastních schopností či vyšším platu. "Ochota ke změně se velmi liší podle vzdělání. Nejčastěji mění práci špičkoví odborníci," uvedl před časem sociolog Pavel Kuchař z Univerzity Karlovy. Přestože nezaměstnanost klesá, p
anují také mezi lidmi podle odborníků stále velké obavy ze ztráty zaměstnání. Proto se snaží udržet si své místo. Často i za ponižujících okolností, kdy jim zaměstnavatel řadu měsíců za práci neplatí.To byl před několika měsíci případ brněnského Zetoru či ČKD Dopravní systémy. "Firem, které neplatí, sice ubývá, stále to však zůstává problémem," říká odborový předák Milan Štěch. Na tom, že lidé mění práci jen neradi, se podepisuje řada důvodů. Kromě nejistoty, která změnu místa provází, jsou to i zvyky z do
by před rokem 1989. "Po dlouhá desetiletí komunistického režimu u nás platil model celoživotního povolání. Pracovní mobilita byla nežádoucí a lidé střídající zaměstnání podezřelí," míní ekonom Kamil Janáček ve studii o stavu české společnosti. Podle výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd tak téměř polovina lidí považuje za jednu ze svých životních priorit věrnost jedné firmě. Změna zaměstnání však také není v domácích podmínkách jednoduchá.Kromě obyvatel Prahy a několika větších měst znamená pro většinu lidí zároveň i změnu bydliště. "Tady je závažnou překážkou nedostatek bytů. Až do úplné liberalizace trhu s byty budou problémy s mobilitou přetrvávat," míní studie Světové banky. Česká republika tak patří k zemím, kde lidé nejméně mění zaměstnání. Průmě
rná délka práce u jedné firmy je výrazně delší, než je průměr zemí OECD i Evropské unie. Častěji se ke změnám odhodlávají také sousední Poláci či obyvatelé východní části Německa. Právě nepříliš velkou ochotu lidí ke změnám zaměstnání používá Česká republika jako jeden z argumentů při vyjednávání o uvolnění trhu práce po vstupu do Evropské unie.Zdroj: MF Dnes z 08. 08. 2000