Ani pokles nezaměstnanosti v posledních měsících, který Zemanův kabinet považuje za úspěch své hospodářské politiky, nezastavil růst dlouhodobé nezaměstnanosti. Téměř každý druhý nezaměstnaný zůstává bez práce déle než šest měsíců a asi každý třetí více než rok. Úřady práce mají sice nyní v evidenci zhruba o 40 tisíc uchazečů méně než koncem ledna, ale těch, pro které nenajdou uplatnění ani během půl roku, je přibližně o 20 tisíc více než v roce 1999. Pod
pory v nezaměstnanosti od úřadů práce, na které je podle zákona nárok jen po dobu šesti měsíců, pobírá necelá polovina evidovaných uchazečů. Resort práce a sociálních věcí vykazuje přitom na těchto dávkách za první pololetí "úsporu" asi dvě procenta předpokládaných nákladů. Při růstu dlouhodobé nezaměstnanosti je stále více lidí odkázáno na dávky sociální podpory a pomoci, kterými jim okresní úřady kryjí alespoň základní životní potřeby.Pracovníci úřadů práce zdůrazňují, že naprostá většina evidovaných uchazečů se takového sociálního propadu obává a o získání nového místa stojí, ale v případě mnohaměsíčního čekání na přijatelné uplatnění si zvykne na "životní styl" z příjmů na úrovni životního minima. "Náš sociální systém je takový, že investoři mají místy
problémy sehnat pracovní sílu. Například na Bruntálsku se jedna firma postavila na nohy, protože získala zakázky. Udělala nábor pracovníků, ale dostala od lidí vynadáno. Dokonce manželky bývalých zaměstnanců přišly, proč někdo otravuje, že jim stačí podpora a to, co si vydělají vedle," uvedl jeden z ministerských úředníků. Obdobný případ zmínil před časem ředitel úřadu práce v Jeseníku Martin Viterna, jehož pracovníci nabízeli rekvalifikace pro jednu německou firmu. Bez zajímavosti není, že úřady práce vyčerpaly také na tzv. aktivní politiku zaměstnanosti (rekvalifikace, podpory na vznik nových míst apod.) méně než polovinu plánovaných prostředků.Rostoucí výdaje na nárokové sociální dávky se projevují tím, že jen za prvních sedm měsíců letošního roku se sociální systém i bez nákladů na důchody dostal do schodku okolo 24 miliard korun. Přitom příjmy z odvodů produktivní části obyvatelstva jsou zhruba na předpokládané úrovni. Velký vliv na propad "sociálního rozpočtu" však mají náklady na nemocenské dávky, j
ejichž částky zvýšil loni novelou zákona Parlament. Řada odborníků má obavy, že některé záměry ministra Vladimíra Špidly mohou nepříznivý trend prohloubit. Jako příklad uvádějí možnost nezaměstnaných přivydělat si k podpoře, jejíž poskytování chce Špidla prodloužit. V zahraničí však bývá získání podpory často podstatně těžší než u nás. Například v Anglii je přiznávána až poté, co nezaměstnaný prokáže, že intenzivně práci hledal. Dlouhodobě nezaměstnaní jsou přitom povinni udržovat si svoji kvalifikaci i pracovní návyky v pravidelných kursech.Zdroj: HN z 07. 08. 2000