Úřady zvažují, jak lidi, kteří dlouhodobě nemohou nalézt zaměstnání a často na hledání místa rezignují, motivovat k udržení kontaktů s trhem práce. Dlouhodobě nezaměstnaným by se mohly povolit "přivýdělky" k jejich sociálním dávkám. Tuto možnost, která by však vyžadovala legislativní úpravu, nyní zvažují na Ministerstvu práce a sociálních věcí.
"Je nesmysl, aby člověk, který je osm nebo deset měsíců nezaměstnaný, přišel o své měsíční hmotné zabezpečení a všechny dávky kvůli tomu, že se pro něj náhodou nalezla nějaká nárazová práce na tři dny," tvrdí ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Jak uvedl pro náš list, vyžádal si k už této otázce podklady, na jejichž základě rozhodne o možnosti zahrnout
"přivýdělek" do nového zákona o zaměstnanosti, který jeho úřad připravuje.Počet dlouhodobě nezaměstnaných, za které se počítají lidé bez práce přes šest měsíců, v posledních letech rapidně vzrostl. Na konci roku tvořili více než polovinu všech uchazečů o práci. Tato kategorie se během loňského roku rozšířila o více než 92 tisíc osob a koncem roku jich bylo přes 250 tisíc. Z nich je téměř 56 procent bez práce déle než rok.
Průměrná doba nezaměstnanosti činila více než 300 dnů, přičemž v nejkrizovějších oblastech dokonce více než 400 dnů. Podpory od úřadu práce (ve výši 50 respektive 40 % platu) dostává něco přes pouhou třetinu uchazečů, ostatní bývají odkázáni na dávky sociální podpory a pomoci od státu. Přitom průměrná podpora se pohybuje okolo 2500 až 26
00 korun, ale v okresech s nižší úrovní mezd nedosahují ani této výše."Vidíme, v jak těžké situaci jsou nezaměstnaní, kteří nemohou najít dlouho práci. Často to postihuje celé rodiny. Takoví lidé přestávají věřit ve své schopnosti a jsou přesvědčeni, že o ně nikdo nestojí. Děláme pro ně, co můžeme, a třeba je alespoň zveme na úřad, aby viděli, že se jim snažíme pomoci a že by se neměli vzdávat. Navrhovali jsme, aby si mohli trochu přivydělat. Nějaký menší výdělek by jim trochu pomohl v jejich složité soci
ální situaci," uvedla ředitelka mosteckého úřadu práce Jana Šmejcová. Ředitel ostravského úřadu práce Zdeněk Prouza připomněl, že u nás tato možnost byla zrušena v době rozpadu bývalé federace, zatímco v některých zemích včetně Slovenska existuje. "O tom, že by dlouhodobě nezaměstnaní mohli mít nějaký menší vedlejší příjem, se uvažuje. Je to otázka, ale možná by to pomohlo alespoň v tom, že by neztratili zcela kontakt s trhem práce, základní pracovní návyky a to co se někdy naučili," poznamenal Prouza.Ostr
avsko i Mostecko, které patří k nejproblémovějším oblastem, přitom čeká rozsáhlá restrukturalizace místního hospodářství. Zejména v severomoravském regionu se počítá ještě s postupným propuštěním více než dvaceti tisíc pracovníků. Prouza připouští, že pokud by tak problémové podniky, jako např. Vítkovické ocelárny, byly v konkursu už před lety, nemusela být situace dnes tak napjatá. "Určitě by se problém třeba Vítkovic řešil jinak před čtyřmi nebo pěti lety, kdy tady byla nezaměstnanost čtyři až pět procent. Dnes, když tu je bez práce okolo šestnácti procent a na Karvinsku 18 procent lidí, vznikají nesmírné lidské problémy. Nedávno tu měla naše psycholožka čtyřicetiletou paní s malým dítětem, od níž navíc odešel manžel, která přišla s tím, že chce opravdu spáchat sebevraždu. A to není první případ," řekl Prouza. Obdobný případ měli podle Šmejcové i na mosteckém úřadu práce, kde jeden z dlouhodobě nezaměstnaných naznačoval, že hodlá řešit své problémy skokem z okna.Proti možnosti, aby si nezaměstnaní přivydělali, není mezi politiky zcela zásadní odpor. Například poslankyně ODS Alena Páralová uvedla, že by s tímto návrhem souhlasila. "Myslím, že každá práce, kterou dlouhodobě nezaměstnaní dělají, je drží psychicky a ve zvyku pracovat. Oni stejně dělají a my j
e tím omezením vlastně učíme podvádět," uvedla. Také exministr a poslanec Unie svobody Stanislav Volák myšlenku, že by dlouhodobě nezaměstnaní mohli mít "vedlejší výdělek", zcela neodmítá. "Otázka je, co je myšleno tím přivydělat si, do jaké výše, o jak velký úvazek by šlo. Myslím, že řešením by bylo spíše zaktivovat veřejně prospěšné práce a podobně. Ty úřad práce dotuje a jsou v podstatě zaměstnáním. Je třeba rozlišovat, jestli někdo má nebo nemá pracovní příjem," poznamenal Volák.Nový zákon o zaměstnanosti by měl podle Špidly platit od roku 2002. "Domníváme se, že možnost přivydělat si by se týkala prací, na které by byli evidovaní uchazeči vysláni úřady práce. Třeba v rámci veřejně prospěšných prací. Pečlivě zvažujeme, jaká by byla hranice. Byl b
y ale velký omyl tvrdit, že nezaměstnaní nepracují. Samozřejmě to je individuální, ale naše sociální dávky jsou tak nízké, že motivují k zapojení v šedé ekonomice," dodal Špidla.Zdroj: HN z 11. 07. 2000
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
Znalci klasických aut a veteránů, předveďte se. Poznáte vybraná auta v našem kvízu?
