Školní rok skončil nejen slibem zvýšení platů učitelům, ale i obavami ze změn

Zatímco premiér a ministr školství uzavřeli školní rok s tím, že vládě se daří plnit cíle v oblasti vzdělávání, opoziční politici a odboráři poukazují na přetrvávající problémy.

Tarifní platy učitelům hodlá vláda pro příští rok zvýšit o 15 procent, prohlásil v pátek premiér Miloš Zeman. "Oblast školství a vzdělávání bude příští rok pro vládu rozpočtovou prioritou číslo jedna. Vracíme se k dílu, které jsme museli na rok opustit," uvedl premiér. Zeman připustil, že vláda letos nesplnila příslib zvýšit každý rok výdaje na vzdělávání o sedm miliard. Zatímco loni dostal resort školství přidáno 7,5 miliardy, letos pouze dvě miliardy. "Je zde určitý skluz ve financování, ve všech ostatních úkolech vláda své závazky splnila," uvedl ministr školství Eduard Zeman.

Zástupci pedagogů začali připravovat na konec prázdnin celostátní sjezd, který se má zabývat nejen otázkami proměn škol, ale i situací učitelů a žáků na přelomu tisíciletí. Například by se mělo hovořit o změnách v chování žáků a jejich přístupu ke škole a ke vzdělávání. Na program má přijít i diskuse o zvýšených nárocích na přípravu učitelů. "Z přihlášených příspěvků je zřejmé, že sjezd nebude znít jenom pláčem učitelů nad nízkými platy ve školství," uvedla Hana Horká z přípravného výboru.

Vedle učitelů vyjadřují však značné znepokojení i pracovníci středisek, kteří poskytují poradenské a preventivní služby školákům. S novým státoprávním uspořádáním musí i poradenský systém změnit svoji organizační strukturu. "Protože mnozí z nás ztratí zřizovatele, a to pedagogicko-psychologické poradny a střediska výchovné péče, které byly zřízeny školskými úřady, nastává otázka, jak po jejich zániku řešit nové uspořádání," uvedla Václava Masáková z pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 2. Na pátečním setkání zástupci poradenských center vyjádřili obavy, že pokud řízení poraden přejde na nové krajské úřady, nelze vyloučit, že mezi úrovní služeb mohou být značné regionální rozdíly. Navíc se obávají, že činnost a rozsah poradenských služeb se může rozvíjet nebo omezovat podle názoru politické strany, která bude "u moci" v regionu. Přitom tyto poradny hrají významnou roli pro mládež z hlediska perspektiv na trhu práce.

Absolventi škol totiž tvoří nyní okolo 12 procent nezaměstnaných. V květnu jich bylo bez práce přes 54 tisíce. Podle odhadů během příštích měsíců však počet nezaměstnaných absolventů stoupne o 20 až 30 tisíc. Kromě kvalifikace v tom hraje roli i fakt, že neplní představy zaměstnavatelů z hlediska praxe a dalších požadavků. Z průzkumu Ústavu pro informace ve vzdělávání vyplývá, že například absolventům středních odborných škol a gymnázií chybí podle zaměstnavatelů nejvíce smysl pro hospodárnost. U absolventů učilišť zase postrádají podnikatelé především smysl pro kvalitu.

Místopředseda Unie svobody Petr Mareš obvinil vládu z toho, že přivedla školství do nejhorší situace za posledních deset let. "Státní, obecní, církevní i soukromé školy jedou na dluh a na ministerstvu se setkávají s arogancí. Za dva roky se nepodařilo pokročit ani v nejmenším v rehabilitaci učitelského stavu a vzdělávacího systému," tvrdí Mareš.

Zdroj: ČTK