Světlé zítřky pro východoevropský bankovní trh

Banky ve střední a východní Evropě využívají velký potenciál svých trhů a dosahují velice dynamického růstu. Jen za loňský rok jejich celková aktiva vzrostla o 28 procent a přesáhla trilion eur. Podle studie skupiny Raiffeisen lze během následujících čtyř let očekávat více než zdvojnásobení středo a východoevropských bankovních aktiv.

Nejrychleji přitom rostou banky v zemích bývalého Sovětského svazu. V Bělorusku, Rusku či na Ukrajině vzrostla v loňském roce bankovní aktiva o téměř 42 procent, na jihovýchodě Evropy pak růst dosáhl 37 procent. Nejpomaleji tak roste region střední Evropy, u něhož roční tempo růstu dosáhlo necelých 16 procent. Z jednotlivých zemí je nejsilnější dynamika bankovního sektoru v Srbsku a Rumunsku, naopak nejpomalejší růst zaznamenávají banky na Slovensku.

Východ dohání střed Evropy

Situace by se během v následujících 10 letech neměla nijak měnit, alespoň pokud jde o tempo růstu. Do konce roku 2011 by se celková aktiva bank v regionu měla více než zdvojnásobit na 2,5 trilionu eur, za dalších 5 let, tj. v roce 2016, by pak celková bankovní aktiva měla přesáhnout pět trilionů eur. To odpovídá průměrnému ročnímu posílení o 17 procent. Východoevropské bankovní trhy si i nadále budou udržovat rychlejší dynamiku, díky čemuž by již v příštím roce měly být banky v postsovětských zemích celkově větší než ve střední Evropě.

Růst bank má na svědomí retail a úvěry

Není žádným překvapením, že hlavním motorem růstu jsou především bankovní obchody s drobnými klienty. Rostoucí ekonomika v zemích střední a východní Evropy má za následek i zvýšení příjmů obyvatelstva, čímž se zvyšuje poptávka po bankovních službách, a to jak na straně úvěrů a půjček, tak i v oblasti vkladů. Důkazem jsou výroční zprávy tuzemských bankovních subjektů, které dosahují rekordních výsledků. Zejména objem poskytnutých úvěrů v posledních letech několikanásobně vzrostl, stejná situace je u našich východních sousedů. Proto se mezinárodní banky zaměřují především na tuto slibnou část trhu.

Potenciál dalšího růstu úvěrování nejlépe vystihuje srovnání s celkovým vývojem ekonomiky. Zatímco v zemích eurozóny dosahují půjčky obyvatelstvu 54 procent hrubého domácího produktu, ve střední a jihovýchodní Evropě je to pouze necelých 18 procent, na východě Evropy dokonce jen 8 procent.

Střední a východní Evropě vévodí ruská Sberbank

Největší bankou regionu střední a východní Evropy je ruská Sberbank s celkovými aktivy přes 100 miliard eur. Tato státem kontrolovaná bankovní instituce zvýšila v loňském roce čistý zisk na 82,8 miliardy rublů, tj. přibližně 66,5 miliardy korun, což v porovnání s předchozím rokem představuje více než čtvrtinový nárůst (+ 25,8 %). Při pohledu na žebříček největších zahraničních bankovních skupin se na čele drží italská UniCredit, jejíž celková aktiva dosahují 91 miliard eur, před rakouskou Erste Bank (59 miliard eur) a Raiffeisen International (56 miliard eur). Na dalších místech pomyslného žebříčku se objevily KBC a Société Générale.

Nejrychleji rostoucí bankovní skupinou regionu je Raiffeisen International, jejíž průměrné roční tempo růstu v posledních pěti letech dosáhlo 37 procent. Právě tato skupina má k dispozici nejsilnější pobočkovou síť, když klienty může obsloužit na 2848 prodejních místech. Druhé místo co do tempa růstu i počtu poboček obsadila UniCredit. Právě tyto dvě skupiny mají z nadnárodních bankovních skupin nejširší působnost, když operují na 15 trzích.

Tabulka: Postavení mezinárodních bank ve střední a východní Evropě