Reformní země omezují agrární podpory

Očekávaný vstup Číny, Ruska a Ukrajiny do Světové obchodní organizace (WTO) výrazně ovlivní zejména situaci na agrárních trzích. Povede zřejmě k dalšímu zvýšení tlaku reformujících se ekonomik a mladých trhů (emerging markets) hlavně na státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které představují jejich nejvýznamnější odbytiště. Změny se však musí dotknout vedle přístupu na trhy také vývozní konkurenceschopnosti a domácí podpory, domnívá se OECD v nejnovější analýze zemědělské politiky reformních a mladých ekonomik.

Během nadcházejících rozhovorů o liberalizaci agrárního obchodu se tlak na omezování podpor dotkne jen nevelké části transformujících se ekonomik, v ostatních zřejmě povede ke snížení vývozu zemědělské produkce. Loni se podpora zemědělství výrazně snížila v Estonsku, Rumunsku, Rusku a Slovensku (od tří do 25 procent) a stoupla v Lotyšsku a Litvě (18, resp. 21 %). Obchodní organizace připomíná, že obdobné podpory v zemích OECD stouply loni už druhý rok za sebou, tentokrát v průměru o 40 procent.

Budou moci transformující se ekonomiky těžit z mnohostranných ujednání v rámci OECD? Hodně bude záležet na stavu jejich lidského a institucionálního kapitálu. V řadě reformních zemí trvá nedostatek základních informací, v první řadě ekonomických statistik a celních dat. Zpráva dále poukazuje na slabou komunikaci mezi tuzemskými vývozci a mezinárodními vyjednávači a představiteli, což může negativně ovlivnit podobu budoucích agrárních ujednání.

OECD přitom soudí, že celkové přínosy liberalizace zemědělského obchodu budou přinejmenším stejně velké jako uvolnění výměny průmyslové produkce. Celkové dopady na světový obchod budou podstatně menší a zvýšení podílu těchto zemí na něm se po stagnaci posledních dvaceti let (při růstu podílu na obchodu s průmyslovým zbožím) neočekává.