Malí akcionáři ohrožují firmy
Někteří drobní akcionáři se pustili do podivného byznysu. Pod hrozbou, že žalobami proti majoritním vlastníkům zkomplikují firmě život, požadují odstupné. Jde přitom o částky od jednoho do stovek milionů. "Vím o případu, kdy akcionář žádal výpalné za to, že stáhne žalobu, kterou
blokuje otevření investičního fondu," říká ředitel Expandia holdingu Miroslav Singer. "Já tyto praktiky považuji za velmi nebezpečné," připouští předseda prezidia Komise pro cenné papíry František Jakub. Současně říká, že komise nemůže kontrolovat, zda velcí akcionáři dávají malým při výkupu akcií férovou cenu. Právě v této oblasti dochází k častým sporům, protože majoritní akcionáři hledají často kličky, jak drobným akcionářům zaplatit co nejméně. Praktiky formálního zpochybňování valných hromad či otevírání fondů však nemají podle Jakuba s ochranou drobného akcionáře nic společného.Také advokátní kancelář Pokorný & Wagner řešila několik případů konfliktů s malými investory. "Postup je většinou takový, že akcionář se zaměří na nějakou formální věc, kterou neustále napadá, což může vyústit až v destabilizaci firmy," říká Radek Pokorný, který je v dozorčí radě Komerční banky. Podle jeho zkušeností byl drobný akcionář ochoten ustoupit buď v případě, že dostal peníze, nebo požadoval sérii nevýhodných obchodů s
akciemi. "Sumy, které tito lidé požadují, záleží na případu. Většinou jde o čtyřaž pětinásobek investice, za niž akcie pořídili. Jestliže má za sto milionů, chce čtyři sta až pět set milionů," sdělil Pokorný.O zkušenosti s nátlakem minoritních vlast
níků hovoří i generální ředitel IPB Jan Klacek: "Napadají valné hromady a chtějí s bankou uzavřít obchod, který je výhodný pouze pro ně." Zdůvodněním žalob, které jsou podnětem pro soudní zablokování rozhodnutí valných hromad, jsou například argumenty, že akcionář o ní nevěděl. Informovat o konání valné hromady přitom zákon nařizuje zveřejněním inzerátu ve dvou celostátních denících. Na to akcionář namítá, že není povinen kupovat si denně noviny. Tuto námitku vznesl i František Chládek, který podal žalobu na neplatnost únorové valné hromady IPB. Ta přitom rozhodla o navýšení kapitálu o 2,6 až 13,4 miliardy korun a probíhající spor blokuje přísun potřebných peněz. Firmy, které se pod tento tlak dostanou, často ani proti postupu dotyčných osob nepodají žalobu. "Je lepší se dohodnout, soud totiž může trvat roky a moc se toho nevyřeší," domnívá se Singer z Expandia holdingu.Jednou z mála výjimek je právě IPB. "Vzhledem k jednání, které drobný akcionář F. CH. s bankou vedl, jsme se rozhodli podat podnět k trestnímu stíhání pro podezření z navádění ke spáchání trestného činu," řekl mluvčí IPB Karel Tejkal. Podle dostupných informací akcionář chtěl, aby s ním banka uzavřela pro ni nevýhodný obchod. Konkrétní osoby z poškozování společnosti obvinil likvidátor Harvar
dského průmyslového holdingu Michal Pacovský. "Organizovaná skupina se systematickým podáváním žalob a stížností snaží zablokovat činnost holdingu. Jde stále o stejný okruh lidí, například Jiří Punar, Daniel Jurča, Aleš Hodina, Zdeněk Častorál, Jakub Sedláček či Jan Vokrouhlecký. Oklikou je mi naznačováno, že žaloby mohou být staženy, když této skupiny někdo vykoupí," sdělil v minulých dnech Pacovský v písemném prohlášení. Akcionáři holdingu však tvrzení Pacovského považují za nesmysl. "Podivuji se, že pan Pacovský tak lže," reagoval Jiří Punar. Holding doposud akcionářům řádně nevyplatil peníze a jejich povinností tak podle něho je bránit se. "Jsem aktivní akcionář, a kdybych nebyl, tak by mi patřilo, abych byl okraden," říká Punar. Žaloba na harvardský holding podle něho není jediná, kterou podal. "Mám jich více, i na další podniky a investiční fondy.Vzhledem k mému portfoliu by jich mohly být stovky, ale něco to stojí, takže si to nemohu dovolit," řekl Punar. Nejčastějším důvodem, proč firmy napadá, je, že nedostal materiály pro valnou hromadu anebo nebyl schopen najít oznámení, že se valná hromada koná. Tvrzení Pacovského odmítá i Jakub Sedláček. "Je přece jasné, že když investoři reálně ztratili své peníze, které vložili do akcií či podílů fondů, t
ak se musí bránit," tvrdí. Sám ovšem připouští, že se s nekorektním chováním některých malých akcionářů také setkal. "Podávají účelové žaloby a čekají na výpalné," říká. Také Aleš Hodina obvinění Pacovského odmítl. "Útoky na minoritní akcionáře mají odvést pozornost od podstaty problému.V této zemi zmizely z bank, fondů a podniků stovky miliard korun a soudy ani policie s tím zatím nedokázaly moc udělat," říká. Hodina podle svých slov soudně zpochybnil valné hromady jen malé části podniků z poměrně širokého portfolia akcií, které vlastní. Známým případem je Komerční banka, kdy jeho žaloba loni zablokovala navýšení základního jmění o 9,5 miliardy korun.
Protože hrozila destabilizace banky, musel stát jako hlavní akcionář zvolit náhradní řešení. Vicepremiér Pavel Rychetský k tomu tehdy v rozhlase uvedl: "Je to nějaký minoritní akcionář, který má tři akcie, všeho všudy... Já si myslím, ale to nemohu doložit, že ta žaloba byla podána proto, aby se s ním mimosoudně majoritní akcionář vypořádal. Zřejmě kdyby dosta
l nějakou částku, tak by tu žalobu stáhl. To je způsob, na který vláda nepřistoupí." Hodinovu žalobu postupně zamítly všechny soudy. Proces však trval přes půl roku a k navýšení kapitálu banky došlo až koncem loňského roku.
Výhrady velkých akcionářů vůči
*
napadání valných hromad kvůli formálním nedostatkům, jak je špatné umístění informačního stolku v průběhu hromady, špatné ozvučení sálu v přilehlých prostorech* požadavky na odkup akcií či podílových listů za přemrštěnou cenu ve prospěch jednotlivých vlastníků
* žádosti o úplatek za stažení žaloby vůči společnosti
Výhrady malých akcionářů vůči velkým:
*
špatné stanovení ceny při povinném odkupu akcií nebo podílových listů* neúměrně dlouhá doba pro vypořádání závazků společností a fondů
* nedostatečné informace o firmě potřebné při hlasování na valné hromadě
* nedostačující oznámení o konání valné hromady
Zdroj: MF z 17. 4. 2000