Kolky na lahvích nezdaněný líh nezastaví

19.06.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Povinnost kolkovat alkohol nejspíš neudělá žádnou výraznou přítrž černému trhu

Povinnost kolkovat alkohol nejspíš neudělá žádnou výraznou přítrž černému trhu. Na rozdíl od cenin na cigaretách se totiž na kolky na lihovinách přímo neváže platba spotřební daně. Mají pouze formu papírových nálepek. Vláda si sice svým středečním rozhodnutím o kolcích na alkoholu, které je součástí novely zákona o spotřební dani, splnila volební slib, odborníci však míní, že se nic nevyřeší. "Kolkování lahví totiž vůbec nic neřeší, jedině může zl

epšit evidenci prodaného alkoholu," říká zástupce Unie výrobců lihovin a obchodní ředitel Stocku Plzeň Vladimír Steiner. "Rozhodně to nevyřeší daňové úniky z prodeje černého lihu," dodává. I zástupci ministerstva financí, které tento návrh připravovalo, přiznávají, že v současné podobě nemají kolky na alkohol cenu. "Dokud nebudou navázány na platbu spotřební daně, zvyšují jenom náklady výrobcům," vysvětluje zástupce ministerstva, který nechtěl být v této souvislosti jmenován. Kolky totiž černý, tedy nezdaněný, líh nezachytí.

Ten se totiž dováží v cisternách a odebírají ho výrobci nelegálního alkoholu po barelech. "Takovou síť nejsou kontroly schopny vůbec zachytit, a pokud se to podaří, dodavatele černého lihu se stejně zjistit nepodaří," vysvětluje Steiner. Podle informací tuzemských lihovarníků proudí nezdaněný líh do země zejména přes celní přechod v Hodoníně a vykazuje se jako cokoliv, třeba šroubky. Pořizovací hodnota jednoho kamionu, který převeze přibližně třicet tisíc litrů lihu, je přibližně půl mili

onu korun, po připočtení spotřební daně a DPH se však vyšplhá až na osm milionů. "Tento nepoměr jasně ukazuje, že převozníkům se jeden zabavený kamion už při další várce bohatě vrátí," připomíná Steiner. Řešením by podle lihovarníků bylo nejen zpřísnit režim na hranicích, ale také novelizovat živnostenský zákon.

"Například zákaz prodeje lihovin mimo kamenné obchody, na tržištích, kde se ho prodá ohromné množství," říká člen Unie výrobců lihu a generální ředitel firmy Rudolf Jelínek Petr Bartoš. "Pomohlo by i zavedení koncesí na výrobu lihu. Dnes může vyrábět alkohol z nezdaněného lihu prakticky každý," doplňuje Steiner. Pro výrobu rumu totiž stačí smíchat rumovou tresť, líh a vodu. Falšují se hlavně levné lihoviny. "Vyrábí se především rum a vodka. Značkové

výrobky, jako je fernet nebo becherovka, se nikomu vyrábět nevyplatí," upozorňuje Steiner. Až každá čtvrtá láhev prodávaná na domácím trhu je podle odborníků falzifikátem. Pro podvodníky nebude podle nich problém zfalšovat také kolek. Registrovaným výrobcům naopak přinese označování lihovin zbytečné dodatečné náklady. Podle předběžných odhadů bude stát kolek na jednu láhev přibližně tři koruny, které výrobci pravděpodobně promítnou do svých cen. Jenom pro největšího tuzemského výrobce lihovin, plzeňský Stock, by to znamenalo dodatečné roční náklady ve výši přibližně sto milionů korun.

V tom ovšem nejsou započítány stroje na lepení kolků. Zatímco obdobný pro označování cigaret přijde přibližně na tři a půl tisíce dolarů, tedy okolo 140 tisíc korun, linka k označování lahví je mnohem dražší. "My jsme ji pořizovali kvůli své exportní produkci zhruba před čtyřmi lety asi za dva miliony korun. Dnes je podle našich informací ještě dražší," říká mediální zástupkyně Likérky Dolany Marie Logrová. Menším výrobcům nezbu

de podle odborníků než lepit kolky ručně, protože si tak velkou investici nebudou moci dovolit. I zkušenosti ze zahraničí mluví o tom, že kolkování žádný přínos nemělo. "Na Slovensku se velmi rychle začali objevovat i falešné kolky. V zemích Evropské unie se ho drží pouze čtyři přímořské státy, které značily lihoviny už dávno," říká zástupce ministerstva financí.

Zdroj: MF Dnes z 19. 06. 2000


Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU