Daňová reforma, plánovaná na příští rok by některým Holanďanům měla pomoci najít cestu ven z chudší vrstvy. Snížení nezaměstnanosti na jednu z nejnižších úrovní mezi průmyslovými zeměmi, zvýšení potencionálního HDP, udržení nízké inflace - o to vše se zasloužila soustavná aplikace důkladných makroekonomických a strukturálních politik nizozemské vlády. Její pečlivá starost si v poslední zprávě Mezinárodního měnového fondu (MMF) o stavu tamní ekonomiky vyslo
užila dokonce pochvalu.Činitelé MMF ale vzhledem k inflaci vyslovili obavy z citlivosti ekonomiky. Vyšší míra je bohužel často nevítaným hostem zemí se silnou ekonomikou, jako je Nizozemsko. Výzva MMF proto zní: "Budoucí stoupající poptávkové tlaky mohou vést ke zvýšení mezd, aktiv a domácí stejně jako ke zvýšení pravděpodobnosti ničivého poklesu ekonomiky." Pozornost vlády by se podle MMF měla upřít také rizika spojená s hypotéčním trhem.
Nizozemsko zaznamenává již od poloviny devadesátých let silný a hospodářský růst a zvyšování zaměstnanosti, což má na svědomí hlavně trvalá finanční konsolidace (prováděná v krocích ve střednědobém rámci), pokračující strukturální reformy (hlavně na trhu práce) a mzdová zdrženlivost. Za rok 1999 tak hrub
ý domácí produkt vzrostl o 3,6 procenta - což je nad průměrem Evropské unie, a nezaměstnanost (podle osob zaregistrovaných na úřadech práce) spadla pod tři procenta.V krátkodobém výhledu je podle MMF ekonomika na velmi dobré cestě, pro rok 2000 se očekává růst HDP o 3,8 procenta. Expanzi přitom podporuje také růst ostatních členských zemí unie. Naopak obávaná by měla z loňských dvou procent letos poskočit na 2,3 procenta, v roce 2001 pak na 3,5 procenta. Nezaměstnanost však bude dále klesat na 2,3
procenta.Pozitivně by se měla projevit také na rok 2001 plánovaná daňová reforma, která pravděpodobně zúží pásmo chudoby. Ruku v ruce s ní proběhnou změny v administrativně sociálních dávek, které příznivě zapůsobí na růst zaměstnanosti v zemi.
Zdroj: HN z 20. 06. 2000