Přístup k soukromým bankovním účtům

Stále více institucí získává oprávnění zjišťovat informace z bankovních účtů. Jejich počet se bude zřejmě ještě zvyšovat. Původní zákon o bankách toto právo přiznával pouze soudům, vyšetřovatelům, státním zástupcům a finančním a celním úřadům. V roce 1996 k nim přibylo ministerstvo financí, o rok později orgány sociálního zabezpečení, v dalším roce Komise pro cenné papíry a zdravotní pojišťovny. Od loňského roku přestalo být bankovní tajemství tajemstvím i pro správce konkursní podstaty a letos se knim přidali exekutoři. V současné době se připravuje zákon, podle kterého by do soukromých účtů mohla nahlížet i Česká obchodní inspekce (ČOI). Všechny zmiňované ú;řady svého práva často využívají. Například na centrálu České spořitelny přijde denně zhruba padesát žádostí o informace z účtů. Nejčastějšími tazateli jsou finanční úřady. Podle legislativního odborníka Bankovní asociace Ivana Angelise devadesát procent všech dotazů pochází právě od nich. "Výjimkou nejsou dotazy na účty několika tisíc klientů najednou," říká Klára Gajdušková z České spořitelny. Podle ní se poslední dobou o konta klientů stále více zajímá i správa sociálního zabezpečení a exekutoři. A další průlom do bankovního tajemství se připravuje: nový zákon o spotřebitelských úvěrech, podle kterého by nad dodržováním práv klientů splátkových firem měla bdít Česká obchodní inspekce (ČOI), by oprávnění dostat se k údajům z jejich účtů měl dát i jí. Podle Zbyňka Suchomela z ČOI však pro odpor Bankovní asociace tato novela zřejmě neprojde. "Rozhodně nám nešlo o kontrolu soukromých účtů. Požadovali jsme pouze přístup k určitým datům z jejich kont, na jejichž základě bychom zjistili rozsah případného porušování nového zákona ze strany splátkových firem," upřesňuje Suchomel. Podle Angelise jde ale pouze o další "erozi" bankovního tajemství. Průlom chystají i banky. Je jím připravovaný "registr dlužníků". Banky by si v jeho rámci mohly vyměňovat informace o klientech a o jejich "uvěrové historii". O obdobnou dohodu stojí i leasingové a úvěrové společnosti, těm však zatím brání zákon o bankovním tajemství. Za neoprávněné či neodůvodněné porušení bankovního tajemství hrozí nemalý postih. Jen ze zákona o ochraně osobních údajů vyplývá možnost udělení pokuty až do 10 milionů korun. Sankce by přitom mohla být mnohem vyšší, protože na bankovní tajemství se vztahuje řada dalších zákonů. O jejich výkladu pro daný případ zneužití by však musel rozhodnout soud. V USA jde především o ochranu před "praním špinavých peněz", ani švýcarské banky už nejsou tak nepřístupné jako dříve. "V Německu mohou finanční úřady také proniknout za zdi bank, nejprve ale musí každý takový jednotlivý případ řešit finanční prokuratura."
Konec anonymních účtů
Bankovní tajemství je však postupně oklešťováno všude. Loni se země OECD v Paříži zavázaly bojovat proti jeho zneužívání. Jedním z kroků v tomto boji je znemožnění anonymních účtů. Ty už z vyspělých zemí přežívají pouze v ČR a Rakousku. "Bankovní tajemství vůči vládním úřadům - včetně daňových - pomáhá poplatníkům skrývat ilegální aktivity a unikat daním, uvalovaným jejich parlamenty," varoval před rokem předseda výboru OECD pro rozpočtové otázky Gabriel Makhlouf. Podle něj pro klienty bank hranice pomalu mizí, daňové úřady je ale musí i nadále respektovat. Členské státy se zavázaly zrušit zákony, které mohou chránit peníze zločinců na zahraničních účtech. K tomu se připojilo i Švýcarsko a rovněž Lucembursko, které jako jediná evropská země neumožňuje získávat informace z bankovních účtů daňovým úřadům.


Kdo může v Česku nahlížet do soukromých účtů

Připravuje se:

• Česká obchodní inspekce - připravovaný zákon o spotřebitelských úvěrech by měl zajistit jasně danou výši úroku tak, aby klient vždy předem věděl, kolik za půjčku ve skutečnosti zaplatí. Kontrolním orgánem se má stát Česká obchodní inspekce, která požaduje přístup k soukromým bankovním kontům klientů úvěrových a leasingových společností právě proto, by je mohla účinněji chránit.