Nejde přitom o dodavatele , kteří mají se svými partnery dlouhodobé korektní vztahy . Přece však lze pozorovat , že dochází během více než desetileté praxe v této oblasti k nejrůznějším změnám. Zatímco v minulosti byl leasing kategorií zcela otevřenou nijak neomezovanou , řekněme prostou vší formální i decentně skryté exklusivity, další vývoj , vyznačující se zvyšující se konkurencí ( kromě pozitivních výsledků , které konkurence přináší tj. snižovaní cen) dospěl v druhé polovině devadesátých let v řadě případů k jevům přinejmenším nežádoucím. Existují dodavatelé , kteří spolupracují s několika leasingovými společnostmi , což je jev sám o sobě jistě dobrý. Nicméně tito dodavatelé vyznávají jednu základní filosofii : co největší odbyt a to za každou cenu. Konkrétně si počínají tak , že v případě , že jejich zákazník nebyl akceptovatelný pro některou společnost ( řekněme z jejich hlediska tu hlavní , preferovanou či dvorní) je nabízen dalším společnostem . nejde přitom o to , že různé leasingové společnosti mají různé podmínky obchodní a rozdílné požadavky na zákazníky , pokud jde o uzavření leasingové smlouvy. Někteří dodavatelé vědí , že onen zákazník je zřejmě problémový . Přes tuto skutečnost neváhají nabídnout zákazníka jiné leasingové společnosti. Tragikomicky ovšem vypadá pohled na tuto situaci z druhé strany tj. ze strany leasingové společnosti , zvláště , působí -li tato na trhu delší dobu. Krok za krokem vypadá situace tak , že dodavatel naváže spolupráci s novou či staronovou společností s tím , že by stál o její podporu : Uvede , že již spolupracuje s jinou společností , tak však provádí leasing či splátkový prodej jen pro nepodnikatele , nebo má jiná kriteria , do nichž se zákazník nevejde a že je tedy škoda přijít o zákazníka . Posléze , byť jde o dodavatele s poměrně slušnou frekvencí obchodů v jistém dosti dlouhém časovém odstupu pošle onen dodavatel zákazníka , který zcela zřejmě nevyhoví . Nebo vyhoví , ale teprve později se ukáže , že vyhovět neměl. Opět následuje značná prodleva mezi posledním nevyhovujícím zákazníkem a novým. Přičemž se situace podle okolností více či méně opakuje. Dlužno dodat , že někteří zákazníci se ukáží posléze jako bezproblémoví .. Zde zřejmě opravdu šlo o to , že nevyhověli neměnným kriteriím hlavní ( dvorní) leasingové společnosti , nicméně byli schopni bez problému splácet leasing. Ve své podstatě tito dodavatelé v zájmu zvýšení odbytu si zřídili jakýsi odpadkový koš z oné leasingové společnosti , který je ovšem pro ně ekonomicky velmi výhodný. Jestli ovšem inkriminovaná a postižená leasingová společnost bilancuje , vypadá statistika ve vztahu k obchodním případům takovéhoto " dodavatele" přímo příšerně a je zřejmě na místě ukončit zase spolupráci. Přitom ovšem se onen dodavatel nechová příliš racionelně. Kdyby relativně slušný podíl na na svém odbytu nabídl též oné "nedvorní společnosti" , která může mít i jinou nabídku svých produktů a vedle možných nevýhod ve srovnání s " dvorní společností " též nesporné výhody např. již v tom , že se dokáže přizpůsobit zákazníkovi i u malých obchodů , potom by procento neúspěšných obchodů u nepreferované společnosti bylo příznivější a dodavatel by na tom nebyl zřejmě škodný. To však některým dodavatelům zřejmě ještě nedošlo a volí naprosto odlišnou taktiku tzv." volby nového odpadkového koše" , tj. volby jiné společnosti , která by byla po jistou dobu ochotna akceptovat neakceptovatelné zákazníky. Leasingových společností je poměrně dost a tak lze systém odpadkového koše ještě několikráte úspěšně opakovat. Důsledkem jest potom nepříliš dobré jméno takového dodavatele v leasingové komunitě .
Třeba ještě zdůraznit , že slušné dodavatele a dobré obchodní partnery ( v mém pojetí jde vždy o dlouhodobě kooperující partnery) se toto sdělení jistě nemůže dotknout . Pokud však toto sdělení čte některý dodavatel , kterého se to alespoň zčásti dotýká , chci věřit že strategii odpadkového koše opustí coby neperspektivní a jistě též nevhodnou.