Mýty a fakta výživného

29.02.2012 | , Finance.cz
SOCIÁLNÍ PODPORA


Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem s ohledem na stoupající rozvodovost v České republice je dlouhodobě diskutovaným tématem, které vyvolává mnoho otázek. Společně se pokusíme nastínit základy a odpovědět na některé nejasnosti, které ve společnosti vznikají.

Zaměříme se především na situaci výživného v rámci rozvedených rodičů, kteří spolu nežijí ve společné domácnosti.


Máme dítě, tak se starejme


Manželé se rozvádějí a manželé si často pořizují děti, výsledkem této rovnice je obvykle určení vyživovací povinnosti jednoho z rodičů vůči potomkovi, který žije se svým druhým rodičem. Rozsah vyživovací povinnosti určuje místně příslušný soud, jenž zkoumá majetkové poměry rodičů a po právní bitvě mezi rozvedenými manžely jest soudně přiznaná výše výživného.


Velkým omylem nespokojeného ex-manžela nebo ex-manželky je představa, že platí výživné své bývalé drahé polovičce. Takto stanovené výživné je zákonem ustanovený institut vzájemné vyživovací povinnosti rodičů vůči dětem a s tím spojené výživné dle § 85 Zák. o rodině a násl., jenž náleží dítěti a trvá až do té doby, pokud se dítě není schopno živit samo.


Příloha: Jak zákon káže…


  • - Zákon o rodině, § 85

 (1) Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit.
 (2) Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů.


  • - Zákon o rodině, § 86

 (1) Nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (§ 50).
 (2) Soud postupuje stejným způsobem, žijí-li rodiče spolu, avšak jeden z nich neplní dobrovolně své povinnosti k nezletilému dítěti.
 § 99
 (1) Změní-li se poměry, může soud i bez návrhu změnit dohody a soudní rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti. Dojde-li k zrušení nebo snížení tohoto výživného za minulou dobu, spotřebované výživné se nevrací.


Tabulky pro určení výživného


Rozhodování soudů ve věcech přesné výše určení výživného není zcela jednotné a to z důvodů jak subjektivních, kdy se zkoumají odůvodněné potřeby dítěte, možnosti, schopnosti a majetkové poměry jednoho z rodičů, tak objektivních, kdy soud postupuje dle svého volného uvážení na základě zákona a skutkových okolností. Bývalá ministryně Daniela Kovářová se za svého působení na Ministerstvu spravedlnosti pokusila sjednotit praxi vytvořením tabulek výživného, jenž jsou v tuto chvíli podpůrným materiálem pro soudy.


Tabulka: Výživné podle věku

Věk dítětě
Procentuální rozmezí z čistého příjmu
0 – 5 let 11 – 15 %
6 – 9 let  
13 – 17 %
10 – 14 let
15 – 19 %
15 – 17 let
16 – 22 %
18 a více let 19 – 25 %

zdroj: Ministerstvo spravedlnosti


Kdy mohu přestat platit výživné?


O ukončení placení výživného může rozhodnout pouze soud, kdy se zkoumá, zda je dítě schopno se uživit samo. Jedná se o jednu větu v zákoně, která vyvolává mnohé diskuse. Schopnost samostatně se uživit je u dítěte soudem zkoumáno v širších souvislostech, přičemž je nutné posoudit mnohé faktory, kdy ačkoliv případy na první pohled vypadají obdobně, skutkové okolnosti byly určitým způsobem rozličné, a proto došlo i k odlišnému rozhodnutí.


Dítě studuje vysokou školu, občas si přivydělává na brigádách a jezdí na zahraniční pobyty. Rodiči by se mohlo zdát, že když dítě je schopno si ve městě zajistit brigádu a ještě k tomu cestuje, je schopno se uživit samo a tudíž není nutné již platit výživné.


Úvaha rodiče je nesprávná, občasné brigády s ohledem na přípravu na budoucí povolání a s tím spojené zahraniční pobyty, jenž zlepšují předpoklady pro vzdělanost nejsou důvodem pro neplacení výživného ze strany rodiče.


Dítě studuje vysokou školu a dostalo darem byt. Rodič je přesvědčen, že dítě má byt prodat, následně bude schopno se samostatně uživit a rodič již nebude povinen hradit výživné.


Samotné darování bytu nezakládá domněnku, že dítě je schopno se samostatně živit a nelze po něm spravedlivě požadovat prodej bytu, jenž je v jeho vlastnictví.


Dítě dosáhlo věku 26 let a stále studuje, rodič je toho názoru, že hranice věku 26 let má rozhodující vliv pro ukončení vyživovací povinnosti.
Hranice věku 26 let není pro existenci vyživovací povinnosti absolutně podstatná, vychází se stále z otázky, zda je dítě schopno se uživit samo v souvislosti v daném případě s přípravou na budoucí povolání.


Nejasnosti, musíme na soud


Vždy se zkoumá konkrétní případ, jak jsme si uvedli výše, pokud je rodič přesvědčen, že by již neměl s ohledem na poměry dítěte hradit výživné, může se s návrhem na ukončení vyživovací povinnosti obrátit na soud.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: SOCIÁLNÍ PODPORA