Bez peněz do penze nelez

07.08.2012 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Konečně máme údaje z bankovní statistiky za první pololetí a ukazuje se, že sice spořit zvládáme stále méně, zato se ale výrazně méně i zadlužujeme. Tedy alespoň v případě domácností, státu se možná ani nepodaří udržet zadlužování na schválené uzdě 105 miliard za rok.

Přesto jsme zatím v celkovém součtu dluhů (státu, firem i domácností) v celé EU prakticky nejméně zadlužená země (i zadlužení státu dosahuje jen asi poloviny průměru ostatních zemí, tedy 40 % HDP). Součet vládních a soukromých dluhů (domácností a firem) pak nedosahuje ani 110 % HDP. To je překvapivě dobrá pozice. Jen pro orientaci v řádu: naše HDP dosahuje asi 3,8 bilionu korun a z toho by na dluhy státu připadlo 1,6 bilionu a na domácnosti 1,1 bilionu korun (ovšem z víc než 70 % na bydlení). Bohužel jen na úrocích za státní dluh musíme ročně platit kolem 60 miliard korun.

Horší výhled důchodů

Větší problém se rýsuje jinde: podle propočtu pro Evropskou komisi „si dlužíme“ v budoucích penzích dalších 200 % HDP (i když mnohé země ještě víc). Jistěže postupně, ale jde o 7,6 bilionu korun. Jestliže tak dnes dlužíme na domácnost v průměru čtvrt milionu za státní dluhy a čtvrt milionu v soukromých úvěrech, pak nám k tomu v budoucnu navíc ještě „hrozí“ skoro dva miliony korun „dluhů na penzích“. A to na tom zdaleka nejsme nejhůř – to je (bude) ještě větší problém Evropy.

Že tedy bude nutně klesat tzv. náhradový poměr (výše penzí v porovnání s předchozím příjmem), nikdo nepochybuje. A o tom, že ani nadcházející penzijní minireforma situaci úplně nezachrání, nepochybuje také nikdo. Na odchod do důchodu se tak musí částečně postarat každý sám: úsporami, investicemi (i do bydlení) a zejména „do dětí“.

Spořit se snažíme, ale dře to

Rozpočty rodin se v posledních letech „našponovaly“. Přesto se s tím naše domácnosti vyrovnávají velmi rozumně – omezují výdaje, zejména ty, bez kterých se obejdou. Dokonce by se chtělo říci, že přestávají utrácet za hlouposti. Pro většinu se ale přesto zmenšuje prostor ke spoření. A že raději peníze dáváme do bank, než do investic, není žádná novinka, ani překvapení. V bankách sice dostaneme záporný reálný výnos, pak je přece „pojištěný“. Navíc milujeme likviditu, která se zvlášť u tzv. spořicích účtů pěkně marketingově leskne. Že je podobná i u fondů, to již většina lidí ani vědět nechce. Navíc jsme neuvěřitelně líní, a proto platíme nekřesťanské bankovní poplatky, aby „naše“ banky mohly 100 miliard ročně posílat svým zahraničním vlastníkům.

Spořicí účty dominují

Celkem jsme za první pololetí do bank přinesli 32 miliard korun, což je opět o trochu méně než za totéž období loni. Naznačuje to další pokles možností úspor našich domácností? Pravděpodobně ano a pokračoval by tak silný pokles, který vidíme již od roku 2008 (z tehdejších 156 pod loňských 58 mld. Kč).

Přesto skoro 54,5 miliardy přišlo za první pololetí na netermínované účty a oblibu těch spořicích dokazuje, že na běžných účtech přibylo jen 21 miliard korun – od jinud musely miliardy odplout: z termínovaných účtů, kde zůstalo o 22 miliard méně (o 12 na bankovních termíňácích a o 10 na stavebku).
A jen pro zdůraznění: za letošní pololetí spořicí účty narostly o tolik, jako za celý loňský rok.

Dluhy domácností brzdí

Zatímco domácnosti mají méně peněz na spoření, ještě rychleji klesá jejich zadlužování. Jestliže v roce 2007 narostly jejich dluhy o 185 miliard, loni to bylo již jen o 54 miliard a letošní pololetí hlásí nárůst o pouhých necelých 12 miliard korun. Navíc stále klesají ty spotřebitelské a rostou jen ty na bydlení – z celkových 1,11 bilionu korun je těch na bydlení již skoro 71 %. Jde ovšem jen o zadlužení domácností u bank a finančních institucí, různé jiné ani splátkové dluhy zahrnuty nejsou.

Rozpočítáme-li průměr, pak na každého občana ČR připadá „jeho“ dluh 107 850 korun, zatímco jen na bankovních vkladech má tentýž „průměrný“ Čech 155 000 korun. Tedy poměr zadlužení vůči úsporám nedosahuje ani 70 % – což je v rámci vyspělých západních zemí unikát. Podobného poměru totiž dosahují jen některé asijské státy, zejména Japonsko, ale tam nízké zadlužení vychází ze zcela jiné historie i kulturních tradic.

U nás – započteme-li ještě další finanční aktiva (fondy, investice, penzijní fondy, rezervy v životním pojištění i tezaurované oběživo), vycházejí na každého Čecha průměrné úspory dokonce přes 260 000 korun – při pohledu na domácnost jde již o pěkný průměr 690 000 korun. Ani to však na „spokojený“ odchod do penze nestačí.

Nárůsty vkladů a úvěrů domácností v bankách (mld. Kč)

Nárůsty vkladů a úvěrů domácností v bankách 



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.