Analýza: Česko má k euru hodně daleko

Estonsko, Litva a Slovinsko vstoupily do směnného mechanismu ERM-2 po přísně tajném jednání s finančními představiteli 12 zemí eurozóny v Bruselu. Napříště tak musí udržet kurs domácích měn v úzkém pásmu vůči euru, a to nejméně dva roky, dokud se definitivně nepřipojí k měnové unii. Všechny tři země však mají dohromady méně než sedm milionů obyvatel a eurozóna by měla jejich přistoupení vstřebat bez větších potíží. Jsou navíc stravitelnější díky systému měnového výboru, v němž jsou jejich měny ukotveny k euru a na přísně regulovaném trhu mají jen omezený prostor ke kursovým výkyvům.

To však není případ Česka, Polska a Maďarska, jejichž devizové trhy jsou likvidnější a volatilnější. "Žádná větší země (z nových členů EU) neplánuje brzké přistoupení (k ERM-2) - a ty zajímají finanční trh daleko více," řekl Wike Groenenberg ze Citigroup. "Hospodaří s hlubokými fiskálními deficity, které jim budou znemožňovat vstup ještě řadu let."

Analytici minulý měsíc v průzkumu Reuters předpověděli, že se žádná z větších středoevropských zemí nepřipojí k ERM-2 před rokem 2007. To znamená, že nezavedou euro dříve než v letech 2009 až 2010.

Erik Nielsen, hlavní analytik pro nové evropské trhy z Goldman Sachs, varuje dokonce před ještě výraznějším zpožděním. "Stále ještě hodně chybí, než bude fiskální situace zralá, a ECB (Evropská centrální banka) má sama do dělat, aby ukočírovala eurozónu v současné podobě."

MINIMÁLNÍ VLIV

Většina analytiků se shoduje v názoru, že připojení prvních nových zemí k systému ERM-2 sotva výrazněji ovlivní vyhlídky ostatních, větších států. "V době, kdy bude Polsko a Maďarsko vyjednávat o kursu centrální parity pro ERM-2, pravidla se možná úplně změní," řekl David Lubin, analytik pro rodící se trhy z HSBC. "Vzhledem k jejich velikosti bude nejspíš vyjednávací proces dost odlišný. Tady máme co dělat se státy, jejichž ekonomický význam je poměrně nízký." Tento názor potvrzuje i Nielsen z Goldman Sachs. Ten navíc předpokládá, že v případě Polska a Maďarska se možná nebudou tak striktně uplatňovat kritéria pro vstup do ERM-2, která určují limit pro rozpočtový deficit, míru zadlužení a inflaci. "Nemyslím, že se (ERM-2) bude nutně týkat všech těchto zemí, ale až dosud nebyla EU ochotna měnit uspořádání svých institucí," řekl Nielsen.

Podle některých analytiků se kritéria mechanismu ERM pro nové členy EU nehodí, protože tyto země budou nevyhnutelně čelit tlaku na posílení domácích měn s tím, jak se před zavedením eura budou ekonomicky sbližovat se západní Evropou. Analytici rovněž varují, že uplatnění užšího fluktuačního pásma plus minus 2,25 procenta podle původních kritérií ERM, jak žádají někteří představitelé EU, bude působit na spekulanty na trhu jako červený hadr na býka.

ŽÁDNÝ MANÉVROVACÍ PROSTOR

Pokud má přistoupení nových zemí nějaký význam pro jejich následovníky, pak zřejmě v nastavení kursu centrální parity, jež v podstatě odpovídalo aktuálním kursům. "Mluvilo se o tom, že by Estonsko devalvovalo kvůli schodku na běžném účtu," řekl Wike Groenenberg ze Citigroup. "Estoncům se zřejmě zdálo, že to není až takový problém, protože se to ufinancuje přílivem přímých zahraničních investic. Ale komise EU a ECB se obávaly, že kdyby (Estonci) devalvovali, všechny ostatní země by žádaly totéž."

Deficit na běžném účtu Estonska vyskočil v roce 2003 na 13 procent HDP. Lotyšsko, třetí z pobaltských států, se chce ucházet o místo v ERM brzy po 1.lednu 2005, kdy ukotví domácí měnu na euro. Dosud svůj lat vázalo na koš měn Mezinárodního měnového fondu SDR, který je založen na nejvýznamnějších světových platidlech. Lotyšsko již dříve uvedlo, že ukotví lat k euru při kursu z posledního obchodního dne roku 2004.

Také Kypr a Malta se mají k evropskému směnnému mechanismu připojit během šesti či sedmi měsíců. Jejich měny jsou zavěšeny na euro v pásmu, jehož velikost odpovídá mantinelům ERM.