Podnikatelské kruhy a londýnská vláda podporují vstup země do eurozóny. Mají však silného protivníka: konzervatismus a euroskepticismus.
Proevropský britský premiér Tony Blair má s euroskepticismem ve vlastní zemi velké potíže. Jen 17 procent občanů je totiž nakloněno, aby Británie vstoupila do Evropské měnové unie (EMU). Vážnost situace podtrhuje skutečnost, že 46 procent obyvatel ostrovů je ochotno se zříci Evropské unie, pokud by tím zachránili nezávislost a existenci vlastní měny. Labouristický kabinet, který před vítěznými volbami v roce 1997 slíbil, že na počátku příštího volebního období, tedy na jaře v roce 2002, vyhlásí referendum o připojení k eurozóně, se proto nachází v nepříjemné situaci.Blair sice neupustil od o
pakovaného zdůrazňování nutnosti přistoupení k euru, ale již zdrženlivě neopomíná zdůrazňovat, že pouze v případě, že to bude v ekonomickém zájmu Británie. Vláda se podle jeho slov při svém rozhodování bude řídit tzv. pěti klíči, které mají změřit míru homogennosti britského hospodářství s eurozónou. Prvním kritériem je odpověď na otázku, zda se zlepší podmínky pro firmy uvažující o dlouhodobých investicích ve Spojeném království. Dalším je vliv na britský finanční sektor, soulad podnikatelské a ekonomické struktury s úrokovými sazbami eurozóny, dostatek flexibility a nakonec, zda EMU podpoří ekonomický růst a příznivě zapůsobí na trh práce. Zmíněné klíče však v současnosti v mnohém spíše utvrzují skeptiky v oprávněnosti jejich výhrad.Za třináct měsíců existence euro posílila britská libra vůči této společné evropské měně o 15 procent a v těchto dnech, kdy euro padlo pod úroveň amerického dolaru, se nachází na nejvyšší úrovni za celé období 90. let. Mnoho Britů si dovede představit abstinenci bez eura i vz
hledem k historicky nízké míře nezaměstnanosti, která v prosinci poklesla na čtyři procenta, prognózovanému růstu hrubého domácího produktu ve výši do tří procent (britský ministr financí Gordon Brown hovoří o rozmezí mezi 2,8- až tříprocentním hospodářským růstem) a očekávanému snížení míry inflace na úroveň 1,4 procenta. To na rozdíl od stoupající v zemích eurozóny, hrozící v tomto roce přesáhnout celkově hranici dvou procent.Podle studie britské centrální banky z listopadu loňského roku by zavedení eura mohlo Británii stát až devět miliard liber ročně, zejména kvůli vysokým úrokovým mírám. Tyto náklady by se mohly promítnout do zvýšení daní. Právě vyšší daně a jednotná úroková politika Evropské centrální banky patří mezi hlavní argumenty odpůrců
eura. Například krátkodobé úrokové sazby v eurozóně dosahují tří procent, zatímco v Británii se pohybují na úrovni 5,5 procenta a čeká se jejich další zvýšení, vzhledem k silné libře a nutnosti vypořádat se s inflačními tlaky. Některé firmy a odborové svazy žádají ovšem přehodnocení britské měnové politiky s poukazem na to, že tím dochází k prohlubování rozdílu mezi severem a jihem.Britský list Financial Times začátkem tohoto týdne v reakci na pokračující ochabování eura citoval analytiky, podle nichž během tří až pěti let by se situace mohla obrátit a naopak libra oslabí vůči euru. Takový vývoj nevyloučil prezident Evropské centrální banky Wim Duisenberg, který v těchto dnech vůči Londýnu prohlásil, že pokud se bude chtít stát členem eurozóny během příšt
ích dvou let, měl by nejprve zajistit udržení hodnoty libry.Eurooptimisté k tomu dodávají, že největší výhodou připojení libry k euru bude větší transparentnost cen. Britští spotřebitelé platí ve srovnání se svými kontinentálními sousedy v průměru dvojnásobek za základní spotřební zboží. Experti upozorňují, že neúčast v systému jednotné měny by také mohlo způsobit ztrátu zahraničních investic, protože investoři ve stále hojnější míře upřednostňují euro. To platí jak o investorech ze západní Evropy, tak i
střední a východní Evropy včetně Ruska, ale i o asijských firmách, které o euro projevují stále výraznější zájem.Zatím se tedy zdá, že diskuse o harmonizaci evropských daní, konflikt kolem britského hovězího, snahy o zmírňování Paktu stability a poslední případ Mannesmann - Vodafone jsou spíše vodou na mlýn euroskeptických nálad obyvatelstva, na rozdíl od názoru tří čtvrtin britských firem, podporujících vstup do eurozóny.
Zdroj: HN z 28. 1. 2000
Vedro dorazilo do českých končin. Kdo nezvládne všechny otázky našeho kvízu, ten může čekat se svým autem problémy
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
