Dosud pokračující jednání o vytvoření koalice v Rakousku znemožňuje vypracování řádného rozpočtu pro tento rok a nutí tak zemi hospodařit podle rozpočtu loňského. Pokud nebude rychle vytvořena vláda nebo pokud by došlo k předčasným volbám, hrozí Rakousku past likvidity. I v případě, že by byl sestaven nový kabinet a před jarem schválen nový rozpočet, k radosti není příliš důvodů. Vzhledem k časové tísni totiž nebude možno prosadit st
rukturální reformy, které měly být již dávno hotové.Již dnes OECD kritizuje málo entuziasmu Rakouska v rozpočtově konsolidačních snahách. Na to, aby rozpočtový deficit i navzdory robustní konjunktuře mohl zůstat pod hranicí 1,7 procenta, je třeba někde "najít" 44 mld. ATS. Podle pesimistů by tato částka mohla být i vyšší. Tím pádem nejen že bude Rakousko nejhorší ze zemí EU, ale hrozí mu nebezpečí, že při konjunkturálním zlomu překročí tří- procentní hranici danou Maastrichtem.
Experti se shodují v nutnos
ti těchto strukturálních změn, jelikož výdaje státního rozpočtu stále stoupají, např. transfery, které rostou rychleji než HDP. Jako další riziko se jeví tzv. vyloučení: Jedná se o společnosti a organizace, které byly vyloučeny ze státního rozpočtu. Například státní privatizační agentura ÖIAG, která před sebou tlačí dluhy kolem 60 mld. ATS z 80. let. Tato i další vyloučené organizace znamenají pro rozpočet vzhledem k nízké transparentnosti mimorozpočtové oblasti riziko nemilých překvapení.Zdroj: HN z 2. 2. 2000