Amerika těží z "nové ekonomiky"

Na dobrých hospodářských výsledcích má dlouhodobě hlavní podíl spotřebitelská poptávka. Hlavní problém americké ekonomiky v současné době představuje zrychlený cenový růst. Ekonomika Spojených států amerických pokračuje již desátým rokem v konjunktuře. Nejnižší nezaměstnanost za téměř třicet let, přiměřený růst mezd a osobních důchodů a vysoká spotřebitelská důvěra stimulují poptávku. Celková spotřeba je pak hlavním faktorem, který tlačí hrubý domácí produkt (HDP) strmě výše.

I když v letošním prvním čtvrtletí došlo k určitému snížení tempa růstu HDP na anualizovaných 5,4 procenta, uvedené číslo je podle Federálního rezervního systému (Fed) stejně vysoké. Je tak velmi pravděpodobné, že Fed na svém dalším zasedání za dva týdny znovu zvedne úrokové sazby. Lze to očekávat tím spíše, že vedle stále silné spotřeby vzrůstá nyní i riziko inflace.

Po březnovém neočekávaně silném růstu indexu spotřebitelských cen (CPI), který přivodil na amerických akciových trzích prodejní náladu, byla zveřejněna čísla o cenovém deflátoru HDP. Deflátor se v prvním čtvrtletí zvýšil o 2,7 procenta na roční bázi oproti očekávanému růstu o 2,3 procenta.

Hrubý domácí produkt zaznamenal za první čtvrtletí mírné ochlazení na 5,4 procenta z anualizované hodnoty za čtvrté čtvrtletí ve výši 7,3 procenta. Ve třetím čtvrtletí došlo k nárůstu hrubého domácího produktu o 5,7 procenta, za celý loňský rok pak o 4,2 procenta. Šlo o třetí po sobě jdoucí rok, kdy se zvýšil více než o čtyři procenta. Takto skvělou bilancí se mohl naposledy pochlubit v letech 1976 - 1978. Ne

Stejně jako v posledním čtvrtletí loňského roku, tak i v prvním letošním má hlavní podíl na tomto výsledku velmi vysoká spotřebitelská poptávka. Ta za období leden až březen vzrostla o 8,3 procenta, což je největší růst za posledních sedmnáct let. Enormní zájem domácností nakupovat především statky dlouhodobější spotřeby, i přes nepatrný pokles v prvních dvou měsících letošního roku, stále trvá. Dův

Rostou též investice

Náklady na zaměstnance v prvním čtvrtletí vzrostly o 1,4 procenta mezikvartálně. Oproti stejnému období loňského roku došlo k růstu indexu o 4,3 procenta, což bylo nejvíce za posledních deset let. Velmi pozitivně se jeví i nárůst firemních investic. Ty se ve sledovaném období zvýšily o 21,2 procenta.

Největší podíl na tom měly výdaje za nákup softwaru a moderních technologií, u nichž došlo k nárůstu ve výši 23,7 procenta. A jsou to právě moderní technologie, které zvyšují úroveň potenciálního produktu, a tím umožňují americkému hospodářství dosahovat nejdelší konjunktury v poválečném vývoji. Produkty "nové ekonomiky" umožňují zvyšovat produktivitu práce a při m

Pasívní saldo obchodní bilance působí proti růstu hrubého domácího produktu. Ve sledovaném období klesly exporty o 0,2 procenta, což bylo způsobeno vlivem silného dolaru, zatímco importy vzhledem ke zvýšené cenové náročnosti dovozu ropy vzrostly o 9,5 procenta. Sílící import můžeme vysvětlit i vyššími příjmy amerických domácností, které zvyšují poptávku po elektronice a dalším spotřebním zboží ze zahraniční

Deficit obchodní bilance USA se ke konci loňského roku pohyboval ve výši tří procent HDP, tedy na úrovni, která nevytváří tlaky na prudké znehodnocení kursu amerického dolaru. To však za předpokladu, že kurs je determinován pouze reálnými veličinami.

Zdá se tak, že ani pětinásobné zvýšení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem od konce loňského června nepřineslo kýžený efekt. I přes známky nepatrného oslabení spotřebitelské poptávky na začátku roku bude americká ekonomika stále hlavním motorem celosvětového růstu.

Poslední data o očekávané spotřebitelské důvěře v příštích šesti měsících a zakázky na zboží dlouhodobé spotřeby tuto domněnku potvrzují. Je tak velmi pravděpodobné, že Fed na svém pravidelném zasedání, které se koná v polovině tohoto měsíce, zvýší zápůjční sazbu na federální fondy o 25 bazických bodů na 6,25 procenta.

Důvodem k přitvrzení měnové politiky by měla být i expandující inflace. Po enormním nárůstu cen ropy a hlavně benzínu a topných médií začíná být hlavním problémem strnulost trhu práce. Zaměstnanci, vědomi si své nezbytnosti, tlačí mzdy výše. Právě nekontrolovaný mzdový vývoj poté, co odeznělo riziko drahé ropy, by mohl být hlavním inflačním tlakem. Na toto nebezpečí stále upozorňuje i centrální banka.

Zdroj: HN z 2. 5. 2000