Srbsko vykázalo loni přebytek zahraničního obchodu pouze s Bosnou, Makedonií a Slovinskem. Pohled na ekonomický vývoj Jugoslávie a prognózy expertů nedávají naději, že by se v tomto roce dal očekávat zásadní obrat k lepšímu. O nedobrém stavu hovoří údaje Světové banky, podle níž zahraniční dluh země přesáhl v uplynulém roce 12 miliard amerických dolarů. "JSR je nejzadluženější zemí na Balkáně," tvrdí Nebojsa Savič z bělehradského Ekonomického institutu, kte
rý za důvod kontinuálního nárůstu dluhu považuje ekonomické a finanční sankce, od roku 1992 zpřetrhané vazby se světem a v neposlední řadě i investice do poválečné rekonstrukce.Kvůli následkům letecké války Severoatlantické aliance není Jugoslávie již schopna splácet zahraniční dluh, tvrdí Savič s tím, že další izolace by přinesla prohloubení hospodářského úpadku. Podobný názor zastává srbský ministerský předseda Mirko Marjanovič, jenž nedávno uvedl, že nálety způsobily pokles loňského hrubého domácího pr
oduktu (HDP) Srbské republiky o 3,7 miliardy dolarů.Srbská ekonomika se přitom potýká s vysokou inflací a nezaměstnaností. Přibližně třetina obyvatelstva je bez práce. Deficit obchodní bilance kolísá mezi deseti až dvaceti procenty HDP. Většina státních průmyslových podniků se nachází na "pokraji života a smrti", přičemž jejich výkon dosahuje kvůli nedostatku materiálu a dalších zdrojů v průměru necelou pětinu kapacity. Měsíční příjmy zaznamenaly rekordní propad, takže srbští dělníci se musí spokojovat v
přepočtu se stem, maximálně 200 USD, což je jedna z nejnižších úrovní mezd v Evropě.Na vysoké poptávce po nedostatkovém zboží profituje černá ekonomika a korupce. Většina Srbů proto preferuje dolary a marky, a to jak kvůli nedůvěře k vlastní měně, tak vzhledem k tomu, že právě tvrdá měna ovládá černý trh. K jeho potlačení bělehradské orgány proto nezřídka používají osvědčený prostředek: vyrovnávání oficiálních cen k hladině cen, používaných na černém trhu. Příkladem je téměř dvojnásobné zvýšení cen pohonn
ých hmot, které dosud představovaly jen asi 20 procent ceny na černém trhu. Agentura Tanjug oznámila, že například jeden litr benzínu super stojí nyní v přepočtu 1,56 USD.Katastrofální nedostatek pohonných hmot i dalších druhů zboží má v Srbsku na svědomí skomírající zahraniční obchod. Zatímco v roce 1989 dosahoval jen s ostatními republikami bývalé Jugoslávie 20 miliard USD, celkový export činil v roce 1999 pouze 4,3 miliardy USD. Z toho nejvýznamnějším obchodním partnerem Srbska bylo Německo (549,9 mili
ónu USD), Rusko se ocitlo až na čtvrtém místě.Zdroj: HN z 29. 2. 2000