V syrských kruzích probíhá výměna názorů na nutnosti ekonomické reformy, jež by omezila státní dirigismus. Zda k ní skutečně dojde a jaká bude její hloubka, není zřejmé. Očekávaná reforma by měla udělat konec byrokratickému dirigismu a korupci, která prorůstá celou státní správou. Tato slova zazněla na ekonomickém fóru v Damašku, kterého se minulý týden zúčastnil i Bašír Assád, prezidentův syn a jeho předpokládaný nástupce.
Zastánci ekonomické reformy do tohoto muže vkládají velké naděje. V Damašku se důvodně předpokládá, že v nejbližší době se stane vůdčí osobností ve straně Baas, což bude přípravný krok i k převzetí nejvyšší státní funkce.
Příznivci reforem kritizují především nedostatečnou výkonnost státního sektoru, změny se proto mají dotýkat všech ekonomických odvětví, především bankovnictví, průmyslu a zemědělství.
Podíl soukromého sektoru se během devadesátých let stále snižoval, podle syrské obchodní komory v současné době dosahuje sotva 40 procent. Přesto na soukromých podnicích leží celá tíha syrského vývozu, státní sektor se ve styku se zahraničím téměř neangažuje. Během března má dojít k dalšímu kolu jednání mezi Evropskou unií a Sýrií o liberalizaci obchodních styků. Damašek má především zájem o vytvoření bezcelní zóny, protože západoevropské země jsou jejím nejdůležitějším obchodním partnerem. Do EU směřují dvě třetiny syrského vývozu, Sýrie odtud naopak odebírá asi 30 procent svých nákupů v zahraničí.
Výsledek reformního úsilí většiny syrských ekonomů zatím není jednoznačný, pozice zastánců státního dirigismu je stále velmi silná, i když damašské ekonomické fórum prokázalo, že příznivců reformy je většina. Zatímco ti první sice přiznávají chyby byrokratického řízení, ale spokojili by se pouze s kosmetickými úpravami, ti druzí žádají radikální změny.
Praktické vyústění těchto názorových rozdílů ovšem bude záležet na politickém vývoji země. Prezident Asad zatím ponechává debatě volný průběh. Stoupenci reforem pak sázejí na jeho syna a předpokládaného nástupce, který je změnám nakloněn. Změny se ale nečekají u politického systému s nadvládou jedné strany.
Zdroj: HN z 1. 3. 2000