Estonsko chce být první v eurozóně

01.03.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Spolu s dalšími čtyřmi zeměmi střední a východní Evropy a také Kyprem začalo Estonsko již před dvěma lety jednat o členství v Evropské unii v tzv

Spolu s dalšími čtyřmi zeměmi střední a východní Evropy a také Kyprem začalo Estonsko již před dvěma lety jednat o členství v Evropské unii v tzv. první vlně, a to jako první z reformních baltských států. Tato nevelká země by chtěla brzy po vstupu, rovněž jako první, přijmout společnou evropskou měnu a snaží se tedy splnit známá nesmlouvavá kritéria v oblasti směnných kursů, cenové stability, vývoje úrokových sazeb, státních financí a dalších parametrů.

Podl

e vyjádření Vahura Krafta, guvernéra estonské centrální banky, je Estonsko na dobré cestě těmto požadavkům dostát. Od roku 1992, kdy zavedlo měnový výbor (currency board), je estonská koruna provázána s německou markou v poměru 8:1 a měla by z této vazby plynule přejít k vazbě na euro.

Estonsko po svém odloučení od Ruska před deseti lety radikálně skoncovalo s plánovaným hospodářstvím, přešlo z rublové zóny na německou marku a privatizovalo většinu státních podniků. V současné době připadá v obchodu Estonska 70 procent na země Evropské unie, přičemž nejčilejší výměnu uskutečňuje se Švédskem a Finskem, jež jsou také hlavními zahraničními investory v této zemi. Mimochodem Estonsko je z hlediska přímých zahraničních investic na hlavu druhým největším příjemce

m mezi evropskými reformními státy.

Analytici chválí této baltské zemi hlavně její stabilní měnu, liberální finanční a hospodářskou politiku i právní řád. Kritizují naopak vleklou pozemkovou reformu a vysoké úroky. I přes nesporné klady, k nimž patří i nízký státní dluh a rozpočtový deficit, je Estonsko zemí s nejmenším hrubým domácím produktem na hlavu, patří mezi kandidáty první vlny a dělá mu problémy dostat se pod tříprocentní inflační hranici stanovenou Maastrichtem. Do úsporné politiky vlády spadají

mj. škrty hlavně v oblasti mezd ve veřejném sektoru a státních investic. Výpadek podnikových daní má být vyrovnán vyšší daní z přidané hodnoty a cly na zboží pocházející z nečlenských zemí EU. Po loňské stagnaci HDP způsobené hlavně ruskou krizí a slabou konjunkturou některých zemí eurozóny se pro letošní rok očekává čtyřprocentní růst.

Zdroj: HN z 1. 3. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU