Teplo z tepláren podraží v roce 2016 jen mírně

Do bytů nebo domů napojených na centrální zásobování teplem, putuje teplo nejen z tepláren, ale také z elektráren nebo plynových kotelen. Tyto energetické zdroje zásobují teplem pro vytápění a ohřev vody celkem asi 1,6 milionů domácností.

Podle údajů Teplárenského sdružení se zhruba 55 procent tepla pro byty v teplárnách vyrábí z uhlí a třetina pochází ze zemního plynu. Dalších přibližně 7 procent tvoří biomasa a 4 procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, z topných olejů a druhotných zdrojů energie. Je to přitom zdroj tepla, který mimo jiné rozhoduje o tom, jaké ceny teplárna nabídne. Obecně lze říci, že levnější teplo nabízejí teplárny využívající domácí hnědé uhlí, které spalují v kombinované výrobě elektřiny a tepla.

Zdražení tepla do 2 %

Podle poslední informací z tepláren to vypadá, že ceny tepla budou v příštím roce stagnovat. „V případě některých tepláren na zemní plyn je možné očekávat i snížení ceny. Ceny tepla z tepláren na uhlí budou stagnovat, případně velmi mírně porostou, ale na výdaje běžných domácností bude mít větší dopad spíše to, jaká bude zima,“ sdělil předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.

Do ceny tepla se promítají také ceny povolenek na emise skleníkových plynů, snižování spotřeby energie nebo investice do údržby i modernizace teplárenské infrastruktury. Spotřebu tepla se díky zateplování a moderním technologiím sice daří snižovat, ale náklady na údržbu zůstávají stále stejně. Proto je třeba je rozložit do menšího objemu spotřebovaných gigajoulů.

„Některé teplárny dokončují zásadní investice, aby splnily přísnější limity ochrany ovzduší, které jsou dány evropskou legislativou. Tyto náklady mohou mít u některých uhelných tepláren vliv na cenu tepla, ve většině případů však očekáváme v průměru nárůst ceny tepla do 2 procent,“ uvedl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.

Jak se promění cena tepla

Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě podle údajů Teplárenského sdružení spotřebuje zhruba 25 GJ tepla ročně pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody. Jen pro srovnání, to je asi 7 MWh elektřiny v případě vytápění přímotopy nebo 1 750 kg hnědého uhlí.

Pokud by cena tepla narostla o 1 procento, zvýšily by se náklady domácností, které odebírají teplo z uhelných tepláren, asi o 12 korun měsíčně. Konkrétní náklady se budou pochopitelně odvíjet od cen příslušné teplárny. Nové ceníky jsou zpravidla vyhlašovány vždy koncem roku s účinností od 1. ledna.

Srovnání v čase: průměrná cena tepla z tepláren

• 2010 – 500 Kč/GJ tepla
• 2011 – 530 Kč/GJ tepla
• 2012 – 560 Kč/GJ tepla
• 2013 – 590 Kč/GJ tepla
• 2014 – 596 Kč/GJ tepla
• 2015 – 607 Kč/GJ tepla

Jak šetřit teplo v paneláku?

Množství spotřebovaného tepla, které projde radiátory v bytech, aby je vytopilo na příjemnou teplotu, ovlivňuje hned několik faktorů. Vedle venkovní teploty to je i efektivita topného systému. Podstatnou roli mohou sehrát i drobná a nenáročná opatření, která nám pomohou teplo šetřit, a přesto se cítit komfortně.

Předně, radiátory a celkově otopnou soustavu byste měli mít v pořádku. Odvzdušnění radiátorů je samozřejmostí. Nechte teplo proudit volně do místnosti – nábytek nebo těžké závěsy zakrývající topná tělesa by neměly bránit vstupu tepla do interiéru. Nezapomeňte také utěsnit případné škvíry v oknech, stačí použít jednoduché samolepicí izolační pásky. Pozor si dejte také na vhodné větrání. Permanentně otevřenou ventilačku vyměňte v zimě za krátkou, ale intenzivní výměnu vzduchu.

Tepelnou pohodu v bytě jednoznačně ovlivňuje nastavení teploty. Zbytečně přetopená místnost není výhodná pro naši peněženku ani pro naše zdraví. Každý jeden teplotní stupeň navíc představuje nárůst nákladů na vytápění asi o 5 %. V obytných místnostech, jako je třeba obývací pokoj, dostačuje teplota kolem 21°C. V ložnici si ale vystačíme už s teplotou nižší – pro zdravý spánek je doporučováno asi 19°C. Na chodbách a schodištích může být ještě o čtyři stupně chladněji.