Většina podniků je zatím v krizi

02.03.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Obrázek českého hospodářství měřený loňskými výsledky velkých firem podle ekonomů jasně napovídá, že restrukturalizace je na svém počátku a dosavadní ujišťování kapitánů průmyslu o razantních zásazích do nitra podniků byla spíše slovní deklarací

Obrázek českého hospodářství měřený loňskými výsledky velkých firem podle ekonomů jasně napovídá, že restrukturalizace je na svém počátku a dosavadní ujišťování kapitánů průmyslu o razantních zásazích do nitra podniků byla spíše slovní deklarací. Největší výrobní firmy většinou hlásí ztráty a často i poklesy tržeb. V existenční krizi jsou polostátní hutě, světová recese postihla zpracovatele ropy a chemický průmysl a jediným trvale rostoucím odvětvím

jsou telekomunikace. Právě kvůli špatnému stavu podniků měly loni podle předběžných údajů ztráty s výjimkou IPB všechny velké banky, a to i přesto, že polostátní Komerční bance a České spořitelně stát několikrát pomohl vyvést z bilancí jejich nejhorší aktiva.

Konečné auditované výsledky, které finanční domy, ale i podniky ohlásí, přitom podle zkušeností z předchozích let budou ještě horší než ty, které v minulých dnech dorazily na burzu. "Ve výsledcích loňského hospodaření společností jsem našel dvě překvapení. To příjemné - vysoký zisk - jde na účet Českých Radiokomunikací. Naopak velkým zklamáním je třímiliardová ztráta Nové huti," říká analytik Vladimír Modrý z ČSOB. Potíže se přitom nevyhnuly ani firmám se zahraničními vlastníky, jejich výhodou však je, že za nimi stojí silný kapitál a prověřené systémy řízení a kontrola výnosnosti zakázek jim napomohly recesi hospodářství překonat. "Silný konkurenční boj způsobil, že jsme museli snížit ziskovou marži. Díky tomu jsme situaci na českém trhu ustáli - tržby

vzrostly o deset procent, ale zisk se snížil," uvedl šéf společnosti Siemens v ČR Pavel Kafka.

Průhledný systém financování a kontrola všech výrobních procesů, to je cesta, která spolu s prodejem nadbytečných majetků může výrobním firmám napomoci zlepšit jejich pozice. Snaží se o to nové managementy několika velkých podniků, jejichž hospodaření v posledních letech stagnuje. "V tuzemských podnicích byl zanedbán systém kontroly všech výrobních procesů. Je potřeba rozklíčovat, které obory jsou ziskové, a které

nikoli, ale i zjistit, zda se ziskovými mohou stát," uvedl nedávno nový šéf Škody Plzeň Martin Roman. Generální ředitel Unipetrolu Pavel Švarc, který podobně jako Roman prošel společnostmi se silnými zahraničními vlastníky, pak vidí cestu ke zlepšení hospodaření své firmy rovněž v nutných úsporách. "Ztráty našich výrobních firem byly způsobeny rovněž přetrvávajícími vysokými náklady. Cílem je výrazně je snižovat," sdělil Švarc.

Ekonomové však soudí, že české firmy nejsou při hledání nových výrobních oborů dostatečně odvážné. "Velké mezinárodní výrobní společnosti mají riziko rozděleno mezi několik oborů a stále si hledají nové, kde cítí možnost vysokých zisků. Taková aktivita v zemi chybí," říká Vladimír Modrý. Špatná kondice podnikové sféry se loni promítl

a i do hospodaření elektrárenské společnosti ČEZ, která vysvětluje meziroční pokles čistého zisku o 65 procent především ekonomickou recesí. "Poptávka po elektřině se loni snížila o 2,6 procenta," říká ekonomický ředitel ČEZ Petr Vobořil. Rozdílně si vedly uhelné firmy - zatímco Severočeské doly a Sokolovská uhelná byly v zisku, Mostecká uhelná měla rekordní ztrátu 840 milionů korun.

Nepříznivý obrázek o českém hospodářství je podle ekonomů dán i tím, že v zemi nevzniká dostatek menších a středních firem v rostoucí oblasti moderních technologií. A ty, co v zemi podnikají, jsou většinou pobočkami mezinárodních společností a své hospodářské výsledky nezveřejňují. S výjimkou telekomunikačních společností loni z českých "modrých brambůrků" pražské burzy rostla p

odle předběžných výsledků ještě stavební společnost IPS. Výrazný růst tržeb měly loni velké obchodní firmy, které však hospodářské výsledky zatím nehlásí, neboť nejsou na burze. Desítka největších obchodních firem loni v průměru zvýšila obrat o šestatřicet procent.

Zdroj: MF Dnes z 2. 3. 2000



Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU