Po stoupající nezaměstnanosti, demonstracích pracujících a klesajících platech přišla pro litevskou ekonomiku další rána. Minulý týden totiž uveřejnila litevská vláda zprávu o poklesu zahraničního obchodu. Na tomto stavu se významně podepsala ztráta ruského trhu. V prvním čtvrtletí roku 1998 tvořil vývoz do Ruska 21,9 procenta celkového litevského exportu, v druhém čtvrtletí 1999 to bylo už jen 6,4 procenta.
Podle Juozase Bivainise, ředitele Institutu pro ekonomiku a privatizaci, je nejzávažnějším důvodem pro pokles exportu ruská finanční krize a její účinky na trhy nejenom v Ruské federaci, ale i ve střední Evropě. Jako další důvody pak lze jmenovat i zpomalený hospodářský růst zemí západní i střední Evrop
y a posílení dolaru, které zapříčinilo menší konkurenceschopnost litevských výrobků.Nehledě na snahu vlády a podnikatelů najít nová odbytiště, poklesl loni litevský vývoz o 19,3 procenta. Rusko se posunulo na třetí místo v exportu hned za Německo a Lotyšsko. Negativní trendy ve vývoji obchodní bilance však budou zřejmě pokračovat i v roce 2000. Problémem dovozu do Ruska je ten fakt, že po krizi zde produkční náklady výrazně poklesly a ruští producenti tak mohou lépe získat místo na trhu, a litevští producenti nemají se svými, sice kvalitnějšími, ale dražšími výrobky šanci se prosadit. Podle zprávy institutu nebyly ztráty ze ztráty odbytišť v Rusku stále ještě vykompenzovány exportem do Evropské unie.
Zdroj: HN z 7. 3. 2000