Kotlíkové dotace rozdávají miliardy. V osmi krajích už jsou peníze vyčerpané

12.05.2016 | , Finance.cz
BYDLENÍ


Až 127 500 korun mohou domácnosti získat na nový ekologický kotel nebo tepelné čerpadlo. Kotlíkové dotace jsou v plném proudu a v některých krajích, které peníze na nízkoemisní zdroje rozdávají, se na ně dokonce stály fronty. Na výměnu starých kotlů za nové nízkoemisní je ve třech výzvách připraveno celkem 9 miliard korun. První tři miliardy právě rozdělují kraje mezi své občany.

Zlepšení ovzduší – to je hlavní cíl tzv. kotlíkových dotací, z nichž je možné získat příspěvek na výměnu kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním v rodinných domech. Dotace jsou určené nejen na nákup kotle, ale také na jeho instalaci, novou nebo zrekonstruovanou otopnou soustavu, úpravy spalinových cest, služby specialisty i zpracování dokumentace. Součástí financování jsou také nenáročná opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy, jako je třeba dílčí výměna oken či zateplení střechy.

Tři miliardy korun téměř vyčerpané, další budou ve hře

O dotace na nové kotle je velký zájem a celá řada krajů hlásila rekordní počet žádostí ve velmi krátkém čase. Příkladem je třeba Ústecký kraj, kde byl příjem žádostí zahájen počátkem letošního roku a trval do konce března. Během prvního týdne bylo podáno na 500 přihlášek. „Ústecký kraj opět zaznamenal velký zájem o kotlíkové dotace, stejně jako tomu bylo v minulých výzvách. V minulosti již Ústecký kraj investoval do výměny nových kotlů celkem 25 milionů korun,“ uvedl hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček. Stejnou částkou přispěl v uplynulých letech i Státní fond životního prostředí.

V osmi ze všech krajů České republiky bylo již podávání žádostí první vlny kotlíkových dotací zastaveno, protože počet žádostí převyšoval vyhrazené prostředky. Rychlé čerpání dotací podporuje ministerstvo financí, které na výměnu kotlů vyčlenilo 9 miliard korun – tento objem by měl pokrýt výměnu až 100 tisíc starých neekologických kotlů po celé České republice. „Čím dříve se peníze z krajů dostanou k žadatelům, tím dříve bude moci ministerstvo životního prostředí poskytnout další 3 miliardy korun v druhé vlně kotlíkových dotací. Kraje ale musí nejdříve ministerské prostředky kompletně vyčerpat a také vyhodnotit ekologické efekty,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

V některých krajích je peněz víc než jinde

Kotlíkové dotace proběhly nebo probíhají ve všech krajích ČR. „Zájem o kotlíkové dotace je především mimo Prahu. Zpracovávali jsme žádosti především pro Středočeský a Jihočeský kraj,“ sdělila Gabriela Krajcarová ze společnosti EkoWATT CZ. Podle odbornice mohou domácnosti dosáhnout na vyšší příspěvek než v programu Nová zelená úsporám. „Nevýhodou je, že program nepodporuje kamna na tuhá paliva, pouze kotle. A dotaci nelze získat ani na změnu elektrického vytápění. Takže kdo chce měnit kamna na uhlí nebo kotel na elektřinu, musí o příspěvek požádat v programu Nová zelená úsporám a výše dotace je nižší,“ dodává.

Ačkoli rámcové podmínky kotlíkových dotací byly stanoveny ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí, kraje dostaly volnou ruku v tom, jak budou finální dotace vypadat. Základními a neměnnými podmínkami jsou například výše finanční podpory, minimální technické parametry podporovaných zdrojů a povinná mikroenergetická opatření u domů s horšími energetickými vlastnostmi. „Ale to, zda kraj podpoří výměnu celé možné škály zdrojů, zda bude dotace proplácet žadateli nebo přímo dodavateli, nebo jestli doplatí zbývající část dotace, je na rozhodnutí krajů," řekl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Liší se také objem prostředků, o které si kraje požádaly a jež tedy mohou svým obyvatelům rozdávat. V prvním kole kotlíkových dotací bylo krajům přiděleno přes 2,9 miliardy korun a o nejvíce peněz (303 milionů korun) požádal Jihočeský kraj. „Některé kraje získaly dost peněz, takže podání bylo možné po dobu několika měsíců, jedná se hlavně o Středočeský kraj. Praha měla trochu speciální požadavky, protože žadatel mohl podat žádost teprve tehdy, když měl výměnu a případně i mikroenergetické opatření hotové. Takže zájemci měli strach, že než výměnu zrealizují, už nebudou peníze,“ vysvětluje Gabriela Krajcarová.

Zájem je o plynové kondenzační kotle

Lidé, kteří už o kotlíkové dotace požádali, investovali jak do nových kotlů na uhlí, tak i na plyn. Podle Českého plynárenského svazu zatím domácnosti podaly 2 200 žádostí o příspěvek na kondenzační plynové kotle. „Podle počtu podaných žádostí ze sedmi krajů je téměř dvakrát větší zájem o plynové kotle než o kotle uhelné,“ uvedl Jan Valenta, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS).

Nižší počet žádostí o uhelné kotle ukazuje pozitivní trend k odklonu od kotlů na tuhá paliva a příklon k ekologickým formám vytápění. Evropské státy postupně zakazují kotle na tuhá paliva. Do roku 2022 bude pod pokutou 50 tisíc korun zakázáno používání asi 75 procent uhelných kotlů. „Lze očekávat, že v horizontu maximálně 10 let už nebude uhlí vůbec pro lokální vytápění využíváno,“ míní Jan Valenta.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: BYDLENÍ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.