Na tvorbě hrubého domácího produktu vyspělých zemí se rostoucí měrou podílejí veřejné výdaje. V současné době postupu globalizace a zvyšování váhy světových trhů se často poukazuje na snižování ekonomického významu státu a na postupné omezování zásahů vlád do ekonomických procesů. Ovšem podle konkrétních údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) není tato obecně hlásaná tendence v souladu s fakty, která prokazují rostoucí úlohu státu.
Kana
dský ekonomický institut v Montrealu vydal studii, která je založena právě na údajích členských států OECD. Její závěry zdůrazňují, že naopak podíl veřejných prostředků na tvorbě HDP se v posledních čtyřech desetiletích ve všech státech této zóny podstatně zvýšil v průměru o 21 procentních bodů. Jestliže v roce 1960 se státní výdaje na tvorbě podílely v průměru 27 procenty, v roce 1998 to bylo již 48 procent.Mezi jednotlivými zeměmi jsou samozřejmě rozdíly, úloha státu je markantní v severských zemích, ve Švédsku se podílí na tvorbě 66 procenty, v Dánsku a ve Finsku přibližně 60 procenty. Účast státu na tomto vývoji tvoří více než polovinu také v šestici dalších evropských zemí, to jest v Německu, Francii, Belgii, Rakousku, Itálii, Nizozemsku.
A podíváme-li se na situaci před čtyřmi desetiletími, pak bylo v čele tohoto žebříčku několik zemí, jejichž podíl státních výdajů na tvorbě se pohyboval pouze mezi 30 a 35 procenty.Autoři studie také analyzují důsledky zvyšování státních výdajů a jejich váhy při tvorbě na hospodářský růst. Docházejí k závěru, že vysoká účast státu se negativně promítá do vývoje HDP. V dlouhodobém kontextu prý dosahoval jeho růst téměř čtyř procent u zemí, kde se stát podílel na tvorbě méně než 40 procenty, v
rozmezí mezi 40 a 50 procenty to byla již jen necelá dvě procenta.Zdroj: HN z 9. 3. 2000