Značné pokroky ve strukturálních reformách konstatoval Mezinárodní měnový fond ve své poslední zprávě o vývoji bulharské ekonomiky. Srovnání prvních výsledků za letošní rok s loňskými vyznělo pozitivně a slibně se tedy rýsuje i střednědobý ekonomický výhled této země. Koncem minulého týdne se v tomto duchu vyjádřil i zástupce Světové banky v Sofii Andrew Vorkink.
Právě v roce 1999 se Sofii podařilo prosadit velmi razantní reformy, na druhé straně ale znamenala pro Bulharsko citelnou ránu krize v Kosovu. Ta vlastně na několik měsíců odřízla Bulharsko od okolního světa a způsobila ekonomice tíživé ztráty. K stresovým faktorům svým nemalým dílem přispěly i důsledky rozsáhlého privatizačního programu, kdy se ve
lké neefektivní podniky v tradičních sektorech začaly důrazněji restrukturalizovat. Tato kombinace šoků způsobila ostrý pokles exportů (zhruba o jednu třetinu mezi podzimem 1997 a jarem 1999) a další zhoršení bilance běžného účtu.Ve třetím čtvrtletí loňského roku pak růst hrubého domácího produktu dosáhl úrovně 4,5 procenta v meziročním srovnání, nastalo oživení v oblasti služeb, zemědělské produkce a stabilní růst vykazovala také průmyslová produkce. Celkově vzrostl HDP za celý loňský rok o 2,5 procenta,
přičemž se podařilo pomalu oživit exporty a udržet deficit běžného účtu na 5,4 procenta HDP.Statistiky z prvních tří měsíců letošního roku pak naznačují, že ekonomika v tomto trendu pokračuje. Růst by měl letos dosáhnout čtyř procent a přibližně na tutéž hodnotu by se měl naopak snížit deficit běžného účtu v poměru k HDP. Navzdory tomu zůstává velkým problémem rostoucí nezaměstnanost, která v únoru dosáhla 18 procent, a chudoba, hlavně mezi důchodci a obyvateli málo rozvinutých regionů. Pokud však bude S
ofie dál pokračovat v nastoupených reformách, může využívat všemožné podpory MMF i Evropské unie. Například Francie vidí v Bulharsku velké investiční možnosti a plně tak podporuje vstup země do EU.Zdroj: HN z 25. 4. 2000